Československo-polský spor o Oravu a Spiš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m fixlink |
|||
Řádek 39:
[[Soubor:Orawa 1938.jpg|thumb|Mapa ukazující část slovenské Oravy přičleněnou v roce 1938 k Polsku]]
[[Soubor:Spisz 1938.jpg|thumb|Mapa ukazující část slovenské Spiše přičleněnou v roce 1938 k Polsku]]
Po [[Československo-polský spor o Těšínsko#Spor v období Mnichovské dohody|vojenském obsazení a anexi]] Těšínska (včetně malého pruhu Čadecka při dnešních [[česko]]-[[Slovensko|slovenských]] hranicích) Polskem v [[říjen|říjnu]] [[1938]] pokračovaly polské snahy o „komplexní řešení“ československého problému.<ref name="BŽ19">Borák, Žáček (1993), str. 19.</ref> Polsko podporovalo slovenskou iredentu a vyhlášení slovenské [[nezávislost]]i.<ref name="BŽ19"/> Protože však slovenští iredentisté nepostupovali z polského pohledu dostatečně rychle a rostl [[Nacistické Německo|německý]] zájem o Slovensko, byla v Polsku zahájena propagandistická kampaň na podporu polských územních nároků na Oravě a Spiši. Vznikl Výbor pro pomoc Spiši, Oravě a [[Kysuce|Kysucím]] a Výbor sjednocených Poláků na Oravě. Bylo požadováno připojení území o celkové rozloze několika tisíc kilometrů čtverečních s více než sto tisíci obyvateli.<ref name="BŽ20">Borák, Žáček (1993), str. 20.</ref> Současně Polsko zahájilo diverzní [[operace Sochor|operaci Sochor]] k destabilizaci a diskreditaci československé státní moci na [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]].
Polská vláda odevzdala své územní požadavky nikoli do [[Praha|Prahy]], ale přímo do [[Bratislava|Bratislavy]]. Týkaly se území v okolí [[Čadca|Čadce]], části tatranských lesů, Javoriny, [[Pieniny|Pienin]] na Dunajci, řeky [[Poprad (řeka)|Poprad]] a dalších míst, s celkem přibližně 6000 obyvateli.<ref name="BŽ20"/> Slovenská autonomní vláda polskou nótu odmítla a navrhla jednání na základě etnického principu. Následovalo polské ultimátum a autonomní slovenská i československá vláda, které v té době stály před vyřešením územních sporů s [[Maďarsko|Maďarskem]], hrozbě použití síly ustoupily.<ref name="BŽ20"/> Československá strana se vzdala možnosti řešit spor cestou plebiscitu a byla vytvořena delimitační komise k určení průběhu hranic. Československé zástupce v delimitační komisi jmenovala slovenská autonomní vláda.<ref name="BŽ21">Borák, Žáček (1993), str. 21.</ref> Komise pracovala v nepřátelsky laděném prostředí, za spontánních, ale i organizovaných protestů místního obyvatelstva proti připojení k Polsku.<ref name="BŽ21"/>
| |||