Anatomie rostlin: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Uprava stránky značky: možný vandalismus vyprázdněna sekce editace z mobilu editace z mobilního webu |
m Editace uživatele 188.75.140.251 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Zákupák |
||
Řádek 22:
U třech bazálníh skupin vyšších rostlin ([[mechy]], [[játrovky]], [[hlevíky]]) převažuje gametofyt. Např. u mechů je často gametofyt jediným fotosyntetickým orgánem a tvoří [[rhizoid|kořínky]], [[kauloid]] i [[fyloid|lístky]]. U vyšších skupin (tzv. rostliny cévnaté) došlo k redukci gametofytu. Například u [[kapradiny|kapradin]] je již vlastně celé makroskopické tělo tvořeno sporofytem, jediné, co je gametofytní, je nenápadný [[prvoklíček]] ([[prokel]]) kdesi u země, tam, kde dopadl [[výtrus]]. U rostlin krytosemenných po gametofytu již téměř není ani stopy: představuje ho [[pylová láčka]] vyrůstající z [[pylové zrno|pylových zrn]] a samičí [[zárodečný vak]].<ref name="mnohobunecnost" />
== Mikroskopická anatomie ==
{{podrobně|rostlinná buňka}}
[[Buňka|Buňky]] [[rostliny|rostlin]] se řadí mezi poměrně typické [[eukaryotická buňka|eukaryotické buňky]], ale mají i mnoho vlastních charakteristických rysů. [[Buněčná stěna]] je složená z [[celulóza|celulózy]] a [[hemicelulóza|hemicelulózy]], [[pektin]]u a mnohdy i [[lignin]]u. Uvnitř buňky bývá velká centrální [[vakuola]], obsahující různé organické i anorganické látky a obklopená [[buněčná membrána|membránou]] zvanou [[tonoplast]].<ref name="JRaven">JA Raven (1997) The vacuole: a cost-benefit analysis. Advances in Botanical Research 25, 59–86</ref><ref name="Leigh&Sanders">RA Leigh and D Sanders (1997) Advances in Botanical Research, Vol 25: The Plant Vacuole. Academic Press, California and London. ISBN 0 12 441870-8</ref> Mezi buňkami mohou být spoje, tzv. [[plazmodezma]]ta<ref name="Oparka">Oparka, KJ (1993) Signalling via plasmodesmata-the neglected pathway. Seminars in Cell Biogy 4, 131-138</ref>, otvory v primární buněčné stěně, skrz něž prochází cytoplazmatická membrána a provazce [[endoplazmatické retikulum|endoplazmatického retikula]]<ref name="Hepler">Hepler, PK (1982) Endoplasmic reticulum in the formation of the cell plate and plasmodesmata. Protoplasma 111, 121-133</ref> Charakteristické pro rostliny jsou [[plastid]]y,<ref name="adl">{{citace periodika | autor = Adl, Sina M., et al | titul = The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists | periodikum = Journal of Eukaryotic Microbiology | rok = 2005 | ročník = 52 | číslo = 5 | strany = 399-451 | url = http://www.blackwell-synergy.com/doi/abs/10.1111/j.1550-7408.2005.00053.x |jazyk=anglicky}}</ref> a to především [[chloroplast]]y, umožňující [[fotosyntéza|fotosyntézu]]. [[Cytokineze]] (závěrečná fáze [[buněčné dělení|buněčného dělení]]) začíná u vyšších rostlin, [[parožnatky|parožnatek]] (''Charophyceae'') a [[Trentepohliales|trentepohlií]] (''Trentepohliales'') vznikem [[fragmoplast]]u.<ref name="Lewis2004">Lewis, LA, McCourt, RM (2004) Green algae and the origin of land plants. American Journal of Botany 91, 1535-1556</ref><ref name="LopezBautista">López-Bautista, JM, Waters, DA and Chapman, RL (2003) Phragmoplastin, green algae and the evolution of cytokinesis. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology 53, 1715-1718</ref>
=== Pletiva ===
[[Soubor:Leitbuendel zea mays.jpg|thumb|Rostlinná pletiva; zde [[vodivá pletiva]] v [[cévní svazek|cévních svazcích]] [[kukuřice setá|kukuřice]] (''Zea mays'')]]
{{podrobně|rostlinná pletiva}}
Soubory buněk společného původu, které mohou mít sice mírně odlišnou stavbu či funkci, ale společně plní určitou komplexní roli v rostlinném těle, se nazývají [[rostlinné pletivo|pletiva]].<ref name="votrubova">{{citace monografie| příjmení=Votrubová| jméno=Olga| titul=Anatomie rostlin| vydavatel=UK Karolinum| místo=Praha| rok=2001}}</ref> Celé rostlinné tělo (u [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]]) je vystavěno právě z pletiv. Podle tloušťky buněčných stěn a [[interceluláry|mezibuněčných prostor]] se rozlišují obvykle tři typy pletiv – [[parenchym]], [[kolenchym]] a [[sklerenchym]], z nichž první je pletivem víceméně základním a další dvě se podílí na mechanické podpoře a vyztužení rostlinného těla. Jinak se mohou pletiva dělit na [[meristém|dělivá]] (která se neustále dělí) a trvalá (již se nedělí).<ref name="vinter" /> Jinak je stavba rostlinného těla poměrně jednoduchá. Rostlina má jednovrstevnou [[pokožka (rostliny)|pokožku]] (krycí pletiva), transport látek umožňují [[vodivá pletiva]] a celek doplňují pletiva základní (jako je [[primární kůra|kůra]], různá fotosyntetická a zásobní pletiva, atd.<ref name="organogeneze" />
== Makroskopická anatomie ==
| |||