Křesťansko-demokratická strana: Porovnání verzí

'''Křesťanskodemokratická strana''' byla malá politická strana, působící mezi léty [[1990]] až [[1996]]. Orientovala se [[Pravice|pravicově]] a [[konzervatismus|konzervativně]], stála na [[křesťanství|křesťanských]] základech. V podstatě po celou dobu své existence byla součástí vládní koalice. Jejím prvním předsedou byl disident [[Václav Benda]], druhým (a posledním) předsedou pak někdejší ministr školství [[Ivan Pilip]]. Důležitá byla jako první politická strana vzniklá po [[Sametová revoluce|Sametovésametové revoluci]].

Počátky Křesťanskodemokratické strany sahají již do 50. let 20. století, kdy se bývalí členové [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|Československé stany lidové]], jež se zkompromitovala spoluprací s komunistickým režimem, pokusili reorganizovat a vytvořit novou křesťanskou stranu. Tyto snahy ovšem jednak nebyly příliš úspěšné (končily často uvězněním) a jednak rozsah jejich aktivit [[Státní bezpečnost]] nezřídka zveličovala, aby tak dosáhla snadnějšího odsouzení zatčených.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Baránek|jméno=Daniel|vydavatel=[[Post Bellum]]|titul=P. Ing. Václav Teplý SDB|url=http://www.pametnaroda.cz/data/witness/1556/recording/1005-transcript.htm|datum přístupu=2011-01-25}}</ref> Kvůli údajnému vytváření KDS bylo také v padesátých letech odsouzeno dvacet osob amnestovaných roku [[1960]]. Tento proces měl pravděpodobně sloužit k zastrašení ostatních amnestovaných před další protirežimní činností.<ref>Balík, Hanuš (2007), s. 206.</ref>

Dlouhodobější význam měl až počin z roku [[1978]], kdy [[Daniel Kroupa]] založil seminář pro mladé filosofy nazvaný Akademie. Zastřešující organizací této skupiny se stalo '''[[Hnutí za občanskou svobodu]]''' (zkracováno HOS), založené [[15. říjen|15. &nbsp;října]] [[1988]]. V Hnutí za občanskou svobodu se vytvořila dvě významná křídla: budoucí jádro [[Občanská demokratická aliance|Občanské demokratické aliance]] kolem [[Pavel Bratinka|Pavla Bratinky]] a Daniela Kroupy; a budoucí jádro Křesťanskodemokratické strany kolem Václava Bendy. ODA se od KDS rozlišovala takto: „''V ODA byli lidé, kteří uznali křesťanské hodnoty za natolik posvátné, že odmítli jejich zatahování do politických her. Politicky však nebyl nikdo nikdy bližší ODA než KDS.''“

Disidenti okolo [[Václav Benda|Václava Bendy]] založili [[3. prosinec|3. &nbsp;prosince]] [[1989]] Křesťanskodemokratickou stranu, ministr vnitra ji zaregistroval [[31. leden|31. &nbsp;ledna]] [[1990]]. První sjezd se konal v březnu téhož roku a předsedou byl zvolen Václav Benda, prvním místopředsedou [[Zdeněk Susa]]. Křesťanskodemokratická strana tak byla skutečně první porevoluční stranou - až po ní následovala Občanská demokratická aliance.

Křesťanská a demokratická unie se pak účastnila utváření vlády Československé republiky. Křesťanskodemokratická strana kandidovala sama do komunálních voleb na podzim roku 1990, kde získala pouze 1,27 % hlasů a v celé republice obsadila 251 křesel. Po zvolení [[Josef Lux|Josefa Luxe]] předsedou lidové strany se začaly objevovat rozkoly mezi lidovci a křesťanskými demokraty. Ty vrcholily během roku [[1991]], kdy si poslanci za Křesťanskodemokratickou stranu založili v [[Česká národní rada|České národní radě]] vlastní poslanecký klub; ve Federálním shromáždění pak utvořili klub s [[Liberálně demokratická strana|Liberálně demokratickou stranou]]. V červnu roku 1991 Československá strana lidová iniciovala vznik politického hnutí se stejným názvem jako původní koalice, Křesťanská a demokratická unie. V dubnu roku 1992 se pak Československá strana lidová a Křesťanská a demokratická unie sloučily, čímž vznikla [[Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová|KDU-ČSL]] v dnešní podobě. Křesťanskodemokratická strana později lidovce obviňovala z uzurpování značky KDU.

Na sjezdu v březnu roku [[1993]] byl zvolen předsedou strany mladý náměstek ministra školství, [[Ivan Pilip]]. Straně bylo jasné, že nikdy sama nepřekročí pětiprocentní volební klauzuli, proto celé mezivolební období uvažovala o sloučení buďto s lidovci, nebo s občanskými demokraty. Vzhledem k vzrůstajícímu vzdalování Křesťanskodemokratické strany a KDU-ČSL se nakonec KDS roku 1996 sloučila s Občanskou demokratickou stranou; část jejích politiků však toto sloučení neakceptovala a od strany se odtrhla a vytvořila ve Sněmovně vlastní klub pojmenovaný KDS1, většina z nich pak přešla do KDU-ČSL. Někteří bývalí členové strany (v čele s Ivanem Pilipem) stáli roku 1998 u zrodu [[Unie svobody – Demokratická unie|Unie svobody]].