Kārlis Ulmanis: Porovnání verzí

Vystudoval [[agronomie|agronomii]] na [[Spolková vysoká technická škola v Curychu|Spolkové vysoké technické škole v Curychu]] a na [[Lipská univerzita|Lipské univerzitě]]. Po studiích se vrátil do Lotyšska. Politicky aktivní začal být během ruské [[Ruská revoluce (1905)|revoluce roku 1905]] (Lotyšsko bylo tehdy součástí [[Ruská říše|Ruské říše]]). Za účast na nepokojích byl krátce vězněn v [[Pskov|Pskově]], poté z Lotyšska uprchl do [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. V americkém exilu začal znovu studovat, zemědělské vzdělání si zlepšil na Nebrasské univerzitě ([[University of Nebraska–Lincoln]]), poté působil v texaském [[Houston|Houstonu]]u. Do Lotyšska se vrátil roku 1913, po všeobecné amnestii vyhlášené carem [[Mikuláš II. Alexandrovič|Mikulášem II.]]

V červnu 1940 [[Sovětský svaz]] provedl do Lotyšska vojenskou invazi. Ulmanis vyzval Lotyše, aby nekladli sovětským vojskům odpor. V rozhlasovém projevu pronesl v Lotyšsku dnes proslulou větu: „Já zůstanu na svém místě, vy zůstaňte na svých.“ Na svém místě ovšem nezůstal, 21. července 1940 ho Sověti přinutili rezignovat. Byla mu doporučována emigrace, tu on však odmítl. Odešel do ruského [[Stavropol|Stavropolu]], kde rok pracoval jako agronom. V červenci 1941 byl zatčen a umístěn do stavropolského vězení. Rok poté se německá vojska ke Stavropolu přiblížila, a tak byl Ulmanis přemístěn do věznice v Krasnovodsku (dnes v [[Turkmenistán|Turkmenistánu]]u). Krátce poté se u něj projevila [[dyzentérie]] a zemřel.