Wikipedie

Školství ve Spojených státech amerických: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 716 378 editací
m Odstranění linku na rozcestník Mississippi s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Mississippi (stát); kosmetické úpravy
Řádek 2:
 
== Historie a společenská role ==
Státem financované školy existovaly v USA již od samého jejich vzniku. Školní docházka byla uzákoněna jako povinná mezi lety 1852 ([[Massachusetts]]) a 1917 ([[Mississippi (stát)|Mississippi]]). V této době bylo školství segregované - oddělené pro [[Bílí Američané|bělochy]] a pro [[Afroameričané|černochy]]. V roce 1954 soudní případ [[Brown v. školní rada Topeky]] prohlásil státní zákony zakládající samostatné veřejné školy pro černé a bílé studenty za protiústavní. V době [[Afroamerické hnutí za občanská práva|hnutí za občanská práva]] byl v rámci politiky desegregace implementován tzv. ''forced busing'', což znamenalo rozvážení černochů [[Školní autobusová linka|školními autobusy]] z černošských do bělošských škol. To ale mělo za následek pokles úrovně bělošských škol. Mnoho bělochů proto volilo buď [[bílý útěk]] na předměstí, kde žila většinově bílá populace, nebo své děti zapsali do soukromých či církevních škol, kde tato povinnost neplatila. Od rozvážení se proto od 80. let upustilo a docházka do veřejných škol se určuje podle školního obvodu ("school district"), který tak má leckdy významný vliv na hodnotu nemovitostí:
* ''dobré obvody'' se vyznačují zejména bělošskou a [[Asijští Američané|asijskou]] populací a bývají spíše na předměstích a na venkově;
* ''špatné obvody'' se vyznačují vysokou černošskou a [[Američané hispánského a latinskoamerického původu|hispánskou]] populací, často se nacházejí v centrech měst ("inner city"); zde není výjimkou, že jsou u vstupu namontovány detektory kovů, aby studenti nemohli pronést zbraně, namátkově se kontrolují osobní věci a testuj se na přítomnost drog v moči. Častá je přítomnost školního policisty či policejního oddělení, které hlídkuje na chodbách škol a případně zatýká studenty, kteří porušují zákon.
 
== Vzdělávací systém ==
Řádek 22:
Jazyková poznámka: Ve Spojených státech se používají pro označení ročníků řadové číslovky (spíše řeknou „první třída“ (ang. „First Grade“)) oproti Kanadě a Austrálii, kde pro jejich označení používají spíše číslovky základní („třída jedna“, ang „Grade One“).
 
== Přehled podle věku žáků a studentů ==
Typický věk a třídy (ročníky) ve veřejných (státních a obecních) školách se lze dovědět na ministerstvu školství (ang. „the U.S. Department of Education“). V celé zemi je velice mnoho různých variant. Nejčastější uspořádání je v tabulce, podrobnější v obrázku – schematu (i v angličtině).
 
Řádek 79:
|}
Ve školním roce 2006/2007 získalo absolutorium v příslušných věkových ročnících
* střední školy (maturitu, „Secondary diploma“) 85% a
* diplom na vysokých školách („Post-secondary diploma“) 30%.
 
== Místní zvláštnosti ==
Historicky v [[Spojené státy americké|USA]] místní samospráva a její soukromé alternativy došly k některým odchylkám v uspořádání škol. Obecná škola jakožto 1. stupeň školy (ang. „elementary school“) zahrnuje docházku s pěti ročníky (někdy se čtyřmi, šesti nebo osmi). V obecné škole se učí základní předměty a žáci často zůstávají v jedné učebně během vyučovacího dne s výjimkou tělesné výchovy, literární, hudební a výtvarné výchovy.
 
Průběh výuky ve veřejné obecné škole stanovují individuálně školní obvody (ang. „school district“). Školní obvod vybírá metodickou literaturu i učebnice, které odpovídají studijním standardům a hlediskům státu. Studijní standardy jsou cíle, kterých musí dosahovat pokrok za rok (ang. „adequate yearly progress“, „AYP“) jako pověřené zásadou „Žádné dítě nenechat za sebou“ (tj. nemůže zůstat stranou) (ang. „No Child Left Behind“, „NCLB“). Tento popis způsob vedení škol zjednodušuje, ale systém škol má tak mnoho variant nejen z hlediska délky studia, ale i v tom, jak se má učit i studovat. Některé státy a některé školní obvody kladou vyšší požadavky, než jiné. Dále hrají významnou roli při stanovení průběhu studia učitelé. Tyto záležitosti se navíc řeší v soukromém školství odlišně, než ve veřejném, protože nemají povinnost zásady NCLB.
== Statistika školství v USA ==
V roce 2001 bylo v Spojených státech asi 3,6 milionu dětí v každém ročníku.
 
V roce 2000 se do škol všech úrovní zapsalo 76,6 miliónu studentů. 72 % znich bylo ve věku od 12 do 17 let, tj. ve věku povinnosti vzdělávání (zpravidla plněné školní docházkou) . Z nich 5,2 milionu (10.4 %) na základních (elementary, secondary) soukromých školách.
Více než 85 procent dospělého obyvatelstva dokončilo střední školy a 27 procent dosáhlo stupně bakaláře nebo vyššího. Podle zjištění studie Úřadu pro sčítání lidu USA (U.S. Census Bureau) průměrný plat absolventa vysoké školy přesahuje 51&nbsp;000 dolarů a převyšuje průměr absolventů pouze základního stupně vzdělání o více, než 23&nbsp;000 dolarů.<ref name=census>[http://www.census.gov/Press-Release/www/releases/archives/education/004214.html ]{{dead link|date=September 2013}}</ref>
V roce 2010 byla míra [[nezaměstnanost]]i středoškoláků 10,8&nbsp; %, kdežto u vysokoškoláků 4,9&nbsp; %.
<ref name="wp100606">
{{Cite news | first=Alan Scher | last=Zagier | title=Rethinking the four-year degree | url=| work= | publisher=Washington Post|location=Washington Post | pages= A2 | date=6 June 2010}}
Řádek 97:
 
<!---the 98% reading literacy rate. I have read through the reference material and cannot confirm this rate. There are actually three different factors used in the reference. For Prose or Document literacy, the rates are 86% and 88% respectively as noted on page 4 figure 2.--->
Podle vládních zdrojů je gramotnost (schopnost čtení) 99&nbsp; % obyvatel ve věku od 15 let.<ref name=EDU>[http://nces.ed.gov/NAAL/PDF/2006470.PDF A First Look at the Literacy of America's Adults in the 21st Century], U.S. Department of Education, 2003. Acces[[sed]] May 13, 2006. Two percent of the population do not have minimal literacy and 14% have Below Basic prose literacy.</ref> Schopnost porozumět vědě a matematice je ale horší, než v ostatních vyspělých zemích.<ref>[http://nces.ed.gov/surveys/pisa/index.asp Program for International Student Assessment (PISA)], [[OECD]], reading literacy, [[scientific literacy|science literacy]] and mathematics literacy all rank near the bottom of OECD-countries,</ref>
Roku 2008 bylo středoskoláků 77&nbsp; % obyvatel, méně, než v nejrozvinutějších zemích.<ref>{{cite book | author = Ripley, Amanda |title = Can She Save our Schools| publisher = Time Magazine | date = December 8, 2008}}</ref>
 
Informace o výsledcích zákonného pravidla NCLB ve veřejných a soukromých školách nejsou.
K tomu poměr vysokoškoláků vstupujících do ekonomiky (33&nbsp; %) je mírně pod poměry v ostatních vyspělých zemích (35%)<ref>[http://www.ecs.org/html/offsite.asp?document=http%3A%2Fcc]{{dead link|date=September 2011}}</ref>
Podíl počtu pracujících mezi studemty je vysoký.<ref>[http://www.ecs.org/html/offsite.asp?document=http%3A%2F%2Fwww%2Eoecd%2Eorg%2Fdataoecd%2F20%2F25%2F35345692%2Epdf Education at Glance 2005] by [[OECD]]: Participation in continuing education and training</ref> Výzkum z prvního desetiletí 21. století provedený [[Jon Miller|Jonem Millerem]] z [[Michiganská státní univerzita|Michiganské státní univerzity]] uzavírá, že „Mírně vyšší podíl amerických dospělých se řadí k matematicky gramotným, než u dospělých Evropanů nebo Japonců“.<ref>[http://www.sciencedaily.com/releases/2007/02/070218134322.htm Scientific Literacy: How Do Americans Stack Up?]." ''[[Science Daily]]''.</ref>
 
Podle Národní asociace školních zdravotníků je 17&nbsp; % studentů obézních a 32&nbsp; % má nadváhu.<ref name="scm0903">{{cite news | first= | last= | title=School Nurses | url=| work= | publisher=Space Coast Medicine and Healthy Living | location=Merritt Island, Florida | pages= 21–33 | date=March–April 2009 | id= | accessdate=}}</ref>
 
== Klasifikace ==
Děti jsou stále prozkušovány svými učiteli během roku a rodiče dostávají s různou frekvencí zprávy (''report card''). Všeobecně se individuální výsledky zkoušení a testů zapisují každému studentovi do žákovské knížky (''grade book'') společně s počtem dosažených bodů každé zkoušky. Výsledný součet bodů studenta podělený počtem maximálně možných bodů dává procentní výsledek, který lze přeložit na známky, na známková písmena.
 
Známky jsou zpravidla na konci klasifikačního (známkovacího, hodnotícího) období součástí zprávy pro rodiče, ale průběžný stav je k dispozici kdykoliv, zvláště na elektronické žákovské knížce dostupné rodičům na internetu. Stupně hodnocení se řídí pravidly každé školy, ale nejběžnější jsou písmenové známky od A po F v závislosti na procentech úspěšnosti zkoušek, případně podle relativní úspěšnosti žáka v porovnání s ostatními (podle [[percentil]]u). Někde, jako v [[Texas]]u nebo [[Virginia |Virginii]], se může již známka D (tedy mezi 70 a 60 procenty) hodnotit jako nedostatečná. V jiných státech, jako na [[Havaj]]i, je známka D dostatečná v některých třídách, ale v jiných také nedostatečná. Ke známce může být pro zjemnění stupnice připojováno znaménko „+“ nebo „-“.
 
{| class="wikitable" style="margin:auto;"
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Školství_ve_Spojených_státech_amerických“