Édouard Manet: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
wikiodkazy; typo; Média (hrob - Passy). značka: editace z Vizuálního editoru |
opr. značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 26:
Eduard Manet měl spoustu přátel, největším byl básník [[Charles Baudelaire]], který se Maneta po celý svůj život zastává proti kritikám jeho umění, které ve své době je lidmi nechápáno a není přijímáno. Dalšími přáteli jsou [[Émile Zola]], [[Edgar Degas|Degas]], [[Auguste Renoir|Renoir]], [[Claude Monet|Monet]], - toho často finančně podporuje. Ke knize [[E. A. Poe]] ilustruje obrázky. Manet je někdy i proti své vůli nazýván a brán jako vedoucí hnutí [[Impresionismus|impresionistů]], on sám s tím tak docela nesouhlasí, on sám se necítí být impresionistou.
V necelých padesáti letech ho začaly trápit [[revma|revmatické]] záchvaty. Nemoc rychle postupovala a měl čím dál tím větší problémy s většími plátny. V tuto dobu vzniká množství zátiší a [[Akvarel|akvarelů]]. Rok před smrtí se konečně za dílo ''Bar ve Folies-Bergère'' dočkává všeobecného uznání. Těsně před smrtí ještě napsal dopis nepříznivě naladěnému kritikovi: ''„Neskrývám, že bych rád (ještě za svého života) přečetl o sobě lichotivý článek z vašeho pera, který napíšete zcela jistě po mé smrti.“''[[Soubor:Manet, Edouard - Olympia, 1863.jpg|thumb|Olympia, 1863]]Eduard Manet celý život snil o uznání hlavně na pařížských Salonech kam skoro pokaždé posílal svá díla, a ta byla většinou nepřijímána, a pokud byla některá díla přijata, tak až na malé výjimky se jeho obrazům lidé spíše přišli vysmát než je opravdu obdivovat či uznat. Až ke konci svého života se konečně dočkal vytouženého oficiálního uznání od akademiků a dostal na Salonu cenu a následně se stává Rytířem Čestné legie, Manet jásá, jeho životní sen se naplnil, bohužel je si vědom svého brzkého konce... a právě proto, horečně plánuje co všechno musí stihnout namalovat, co všechno namaluje, ještě světu ukáže kdo je on Manet, teď když na jeho obrazech umístěných v Salonu je zkratka M.S. Teď je tam konečně musí všechny vystavit... V říjnu roku 1882 se ze všech svých posledních sil snaží připravit nějaké obrazy pro příští Salon roku 1883. Z posledních sil maluje ''Amazonku'', nakonec vyčerpán neschopností tento obraz dokončit, jej rozřízne na dvě půlky... Salonu se již nedožije.
Manet umírá 30. dubna 1883, v náručí svého syna Leona. Pohřben je dne 3. května na hřbitově v [[Passy (hřbitov)|Passy]].[[Soubor:Edouard Manet 072.jpg|thumb|''Pouliční zpěvačka'' (''Street Singer''), obraz darovala Bostonskému muzeu výtvarných umění [[Sarah Choate Sears]]<ref>http://www.mfa.org/collections/search_art.asp?recview=true&id=33971&coll_keywords=Manet&coll_accession=&coll_name=&coll_artist=&coll_place=&coll_medium=&coll_culture=&coll_classification=&coll_credit=&coll_provenance=&coll_location=&coll_has_images=&coll_on_view=&coll_sort=0&coll_sort_order=0&coll_package=0&coll_start=1 Street Singer</ref>]]
Na své mladické cestě do Rio de Janeira měl letmý styk s místní dívkou, a patrně zde si podepsal svůj osud, rok před smrtí trpěl velkými bolestmi zaviněnými pohybovou poruchou, tzv. [[ataxie|ataxií]], kterou způsobuje [[syfilis]]... Pár dní před smrtí mu byla [[amputace|amputována]] noha, ve které měl [[Gangréna|sněť]].
La Vie moderne po jeho smrti píše: ''"Podle toho, jaký hluk způsobí člověk, když padne, se dá přesně zjistit, jaké místo zabíral, když stál." ''Manetovo dílo zahrnuje přes 400 olejů, víc než 100 akvarelů, 85 pastelů a stovky grafických listů je dnes rozptýleno po celém světě.
| |||