Rozhodčí řízení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m mezera |
m šablony |
||
Řádek 3:
== Vnitrostátní arbitráž ==
V [[Česko|České republice]] základní pravidla rozhodčího řízení upravuje ''zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů''. Kromě řízení, kdy na obou stranách stojí osoby z České republiky se může v některých případech vztahovat i na řízení s mezinárodním prvkem. V rámci rozhodčího není možné rozhodovat spory veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení, či spory vzniklé v souvislosti s prováděním [[insolvenční řízení|insolvence]] či [[exekuce]] anebo spory, u kterých není možné o předmětu sporu podle [[občanský soudní řád|občanského soudního řádu]] uzavřít [[smír]].<ref>§ 1 a § 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen „zákon o rozhodčím řízení“; [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1994-216 dostupné online]), a § 99 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“; [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99 dostupné online]).</ref>
=== Rozhodčí smlouva ===
{{Podrobně|Rozhodčí smlouva}}
Smluvní strany se mohou již při uzavírání [[smlouva|smlouvy]] dohodnout, že případné spory mezi nimi budou vyňaty z pravomoci obecných [[soud]]ů a budou řešeny buď v rozhodčím řízením u stálého rozhodčího soudu nebo rozhodčím řízením ''ad hoc''. Taková dohoda se nazývá rozhodčí smlouva a pokud je součástí hlavní smlouvy, označuje se jako ''rozhodčí doložka''. Strany mohou také rozhodnutí svěřit spor do rozhodčího řízení učinit až po vzniku sporu a uzavřít samostatnou ''smlouvu o rozhodci''. V obou případech půjde o platnou rozhodčí smlouvu jen tehdy, bude-li uzavřena písemně.<ref>§ 3 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení.</ref>
Pokud přesto výše uvedený spor jedna ze stran předloží obecnému soudu a druhá strana existenci platné rozhodčí smlouvy namítne (nejpozději současně s prvním úkonem v řízení), soud je povinen řízení zastavit.<ref>§ 106 o. s. ř.</ref>
=== Stálé rozhodčí soudy ===
Rozhodčí řízení může být vedeno u stálého rozhodčího soudu (''institucionální arbitráž''). Takový soud může být zřízen jen na základě [[zákon]]a<ref>Např. § 28 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-229 Dostupné online.]</ref> a vydává své statuty a řády, které musí být uveřejněny v [[Obchodní věstník|Obchodním věstníku]]. Tyto mohou určit způsob jmenování rozhodců (či přímo jejich výběr omezit jen na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu), jejich počet, způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců.<ref>§ 13 zákona o rozhodčím řízení.</ref> V případě, že rozhodčí smlouva není uzavřena ve prospěch některého stálého rozhodčího soudu, jedná se o řízení ''
V České republice zatím existují tři stálé rozhodčí soudy:
* [[Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky]] – jedná se o jediný stálý rozhodčí soud s obecnou působností v České republice.
* Burzovní rozhodčí soud při [[Burza cenných papírů Praha|Burze cenných papírů Praha]]<ref>
| titul = Řád Burzovního rozhodčího soudu při Burze cenných papírů Praha, a. s.
* Rozhodčí soud při [[Českomoravská komoditní burza Kladno|Českomoravské komoditní burze Kladno]]<ref>[http://www.cmkbk.cz/cmkbk/portal/media-type/html/user/anon/page/default.psml/js_pane/pomocne?docid=351 Řád Rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze Kladno]</ref> – rozhoduje jen spory z obchodů, uzavřených na Českomoravské komoditní burze Kladno a na Obchodní burze Hradec Králové, jakož i spory z mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na těchto burzách obchoduje.▼
| url = http://www.pse.cz/BRS/BRS_rad.pdf
| datum vydání = 2012-06-15
| datum přístupu = 2015-03-26
| vydavatel = Burza cenných papírů Praha
| místo = Praha
}}</ref> – rozhoduje jen spory z obchodů s investičními instrumenty.
* Rozhodčí soud při [[Českomoravská komoditní burza Kladno|Českomoravské komoditní burze Kladno]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Řád Rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze Kladno a Pravidla o nákladech rozhodčího a znaleckého řízení
| url = http://www.cmkbk.cz/wp-content/uploads/2011/10/Rad-RS.pdf
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 2015-03-26
| vydavatel = Českomoravská komoditní burza Kladno
| místo = Praha
▲
V České republice působí řada institucí (obvykle ve formě [[obchodní společnost]]i či sdružení), které formálně poskytují servisní služby rozhodcům a v některých případech vydávají i předpisy o způsobu vedení rozhodčího řízení. Tyto instituce však nejsou stálými rozhodčími soudy. Činnost některých tzv. rozhodcovských společností je předmětem silné kritiky ze strany odborné veřejnosti, když existují značné pochybnosti o platnosti takových rozhodčích smluv.<ref>
| příjmení = Raban
| jméno = Přemysl
| odkaz na autora = Přemysl Raban
| titul = Drobní dlužníci a zakázaná smluvní ujednání
| periodikum = Právní rádce
| datum vydání = 2009-11-18
| datum přístupu = 2015-03-26
| url = http://pravniradce.ihned.cz/c4-10077440-39116820-F00000_d-drobni-dluznici-a-zakazana-smluvni-ujednani
}}</ref>
=== Rozhodce ===
Rozhodcem může být každá [[fyzická osoba|osoba]], která splňuje podmínky [[zletilost]]i, [[bezúhonnost]]i a plné [[svéprávnost]]i.<ref>§ 4 zákona o rozhodčím řízení.</ref> Není tedy potřeba [[právník|právnického]] vzdělání, ledaže jde o [[spotřebitel]]ský spor, kde může být rozhodcem právě pouze osoba s tímto vzděláním a vedená v ''seznamu rozhodců'' u [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|Ministerstva spravedlnosti]]. Rozhodcem ale nikdy nemůže být [[soudce]]<ref>§ 80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-6 Dostupné online.]</ref> nebo [[státní zástupce]].<ref>§ 24 odst. 2 písm. e) zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1993-283 Dostupné online.]</ref>
Rozhodce nemusí svou funkci přijmout, pokud ji ale přijme, vzdát se jí může již jen ze závažných důvodů nebo se souhlasem obou stran sporu. Přijetí funkce musí být vždy písemné.<ref>§ 5 zákona o rozhodčím řízení.</ref> Stejně tak musí být vždy písemnou [[rozhodčí smlouva]], ve které si strany osoby rozhodců dohodnou. Pokud by nedošlo k této předchozí dohodě, každá ze stran jmenuje v případě zahájení rozhodčího řízení jednoho a ti pak zvolí předsedajícího rozhodce, případně tak učiní [[soud]]. Zákon pouze stanoví, že jich musí být lichý počet,<ref>§ 7 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení.</ref> spor tedy může rozhodnout i jen jeden rozhodce.
Každý rozhodce má povinnost zachovávat mlčenlivost ohledně skutečností, které se dozvěděl v souvislosti s rozhodčím řízením<ref>§ 6 zákona o rozhodčím řízení.</ref> a v případě jeho [[podjatost]]i k rozhodované věci nebo k účastníkům řízení je z rozhodování sporu vyloučen.<ref>§ 8, § 11 a § 12 zákona o rozhodčím řízení.</ref>
=== Průběh řízení ===
Samotné rozhodčí řízení se zahajuje [[žaloba|žalobou]]. Obě strany mají v řízení vždy rovné postavení a musí jim být poskytnuta plná příležitost k uplatnění jejich práv, přičemž rozhodci na ně mají působit tak, aby se dohodly na smírném vyřešení sporu.<ref>§ 14, § 18 a § 24 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení.</ref>
Rozhodčí řízení se koná na místě, které bude v rozhodčí smlouvě dohodnuto, případně které si rozhodci zvolí. Strany se dále mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení, jinak mohou být otázky řízení rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, pokud k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. Není-li dohody, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Nicméně mají vést rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. V případě jednodušších sporů je ale zejména pro žalující stranu výhodné ústní jednání v rozhodčí smlouvě výslovně vyloučit, neboť se tím samotné rozhodčí řízení urychlí, protože rozhodce rozhodne jen na základě listinných důkazů, např. smlouvy a přiložených [[faktura|faktur]] či [[uznání dluhu]]. Navíc, je-li řízení ústní, mohou na rozdíl od soudu vyslýchat [[svědek|svědky]], [[znalec|znalce]] i strany samotné jen na základě dobrovolného svolení z jejich strany.<ref>§ 17, § 19 a § 20 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení.</ref>
Při rozhodování se rozhodci řídí [[hmotné právo|hmotným právem]] pro spor rozhodným, mohou však spor rozhodnout podle ''zásad spravedlnosti'', avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily.<ref>§ 25 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení.</ref> Zásady spravedlnosti však nejsou v české legislativě nijak blíže specifikovány, z toho důvodu může být za spravedlivé rozhodnutí rozhodce vydáváno prakticky cokoli.
=== Rozhodčí nález ===
{{Podrobně|Rozhodčí nález}}
Výsledkem rozhodčího řízení je zpravidla rozhodčí nález, který je exekučně [[vykonatelnost|vykonatelný]]. Rozhodčí nález musí mít písemnou formu (listinnou nebo opatřenou státem uznaným elektronickým podpisem) a musí obsahovat odůvodnění, ledaže by se obě strany sporu výslovně dohodly, že odůvodnění nepožadují, jinak je neplatný. Ve spotřebitelských sporech však musí obsahovat odůvodnění vždy a navíc i poučení o právu podat návrh na jeho zrušení soudem.<ref>§ 25 odst. 1 a 2 zákona o rozhodčím řízení.</ref>
Proti rozhodčímu nálezu se nelze [[odvolání|odvolat]], v rozhodčí smlouvě je ale možné sjednat možnost jeho přezkumu jinými rozhodci.<ref>§ 27 zákona o rozhodčím řízení.</ref> Nicméně kterákoli ze stran může do tří měsíců od doručení rozhodčího nálezu podat žalobu k [[soud]]u na jeho zrušení. V řízení o zrušení rozhodčího nálezu soud nepřezkoumává rozhodčí nález ''meritorně'', podle jeho obsahu, ale pouze zkoumá splnění podmínek pro konání rozhodčího řízení a některé otázky související s průběhem rozhodčího řízení. U nálezu vydaného ve spotřebitelských sporech však soud zohledňuje i [[dobré mravy]] a [[veřejný pořádek]].<ref>§ 31 zákona o rozhodčím řízení.</ref> Kromě toho lze některé námitky použít jen tehdy, pokud byly namítnuty již dříve v průběhu rozhodčího řízení. V případě, že by exekučním vykonáním rozhodčího nálezu hrozila závažná újma, může soud na návrh účastníka [[vykonatelnost]] rozhodčího nálezu odložit, ve spotřebitelských sporech tak učiní i bez návrhu.<ref>§ 32 zákona o rozhodčím řízení.</ref>
=== Rozhodčí řízení ve spotřebitelských sporech ===
Zákonem č. 19/2012 Sb. se s účinností od 1. 4. 2012 novelizoval zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Novela zákona významně změnila podmínky rozhodčího řízení mezi [[podnikatel]]em na jedné straně a [[spotřebitel]]em na straně druhé. Potřeba přijetí novely vyplynula ze stavu, kde se rozhodčí doložky staly velmi rozšířenou součástí [[spotřebitelská smlouva|spotřebitelských smluv]], přičemž [[judikát|judikatura]] soudů se k takovému ujednání začala stavět odmítavě, neboť sjednání rozhodčí doložky může být v rozporu s ochranou spotřebitele z důvodu nepřiměřenosti takové sjednané podmínky. Rozhodčí doložky byly pak soudy mnohdy označené za neplatné dle ustanovení § 55 a 56 [[Občanský zákoník (Československo, 1964)|občanského zákoníku]].
V případě rozhodčího řízení se spotřebiteli se rozšířila také praxe rozhodčích doložek, které namísto rozhodce označovaly arbitrážní centra či soukromé rozhodčí soudy, nikoliv rozhodčí soudy vzniklé na základě zákona. [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] pak v nálezu ze dne 1. listopadu 2011<ref>{{Citace soudního rozhodnutí
V případě rozhodčího řízení se spotřebiteli se rozšířila také praxe rozhodčích doložek, které namísto rozhodce označovaly arbitrážní centra či soukromé rozhodčí soudy, nikoliv rozhodčí soudy vzniklé na základě zákona. [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] pak v nálezu ze dne 1. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 2164/10, judikoval, že takové rozhodčí doložky jsou ve spotřebitelských smlouvách neplatné. Rovněž také připomenul usnesení velkého senátu [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] z 11. května 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, v němž Nejvyšší soud konstatoval, že v rozhodčí doložce se lze dohodnout buď na ''ad hoc'' rozhodci [[Fyzická osoba|fyzické osobě]], anebo na stálém rozhodčím soudu. Jenom stálý rozhodčí soud však může vydávat svá vlastní pravidla (statuty a řády), která mohou určit jak jmenování a počet rozhodců, tak i způsob vedení řízení a náklady rozhodčího řízení. Podle Nejvyššího soudu tak rozhodčí doložka sjednaná ve prospěch např. Sdružení rozhodců, s. r. o., ale i jiných soukromých subjektů, je neplatná, neboť se nejedná o stálé rozhodčí soudy zřízené zákonem. Uvedený nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2164/10 pak stanovil obecné podmínky pro přípustnost rozhodčího řízení se spotřebitelem. Novelizace pak také reagovala na obecné veřejné mínění, které se začalo k rozhodčímu řízení stavět velmi odmítavě, a to i vinou skutečnosti, že rozhodčí řízení má být jako institut používání především mezi podnikateli (profesionály) a nikoliv ve vztahu podnikatele se spotřebitelem (slabší stranou) a že se rozhodčí doložky do smluv se spotřebiteli tzv. „schovávaly“.▼
| rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky
| datum vydání = 1. listopadu 2011
| spisová značka = II. ÚS 2164/10
| url = http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=2-2164-10_1
| datum přístupu = 2015-03-26
}}</ref> judikoval, že takové rozhodčí doložky jsou ve spotřebitelských smlouvách neplatné. Rovněž také připomenul usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia [[Nejvyšší soud České republiky|Nejvyššího soudu]] z 11. května 2011,<ref>{{Citace soudního rozhodnutí
| rozhodnutí = Usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky
| datum vydání = 11. května 2011
| spisová značka = 31 Cdo 1945/2010
| url = http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/87312C808746B5D2C1257A4E006568D2?openDocument
| datum přístupu = 2015-03-26
▲
Novela rozhodčího řízení tak především přináší změnu v tom, že rozhodčí smlouva musí být sjednána samostatně a nikoliv jako součást podmínek, jimiž se řídí smlouva hlavní; jinak je neplatná. Podnikatel navíc musí spotřebiteli dostatečně vysvětlit všechny následky sjednání rozhodčí doložky a zákon také nově stanovil, že musí obsahovat pravdivé, přesné a úplné údaje o rozhodci či rozhodčím soudu, odměně a pravděpodobných nákladech případného rozhodčího řízení, zahájení, formě vedení a místu konání tohoto řízení a o doručování a vykonatelnosti rozhodčího nálezu. Spotřebitelské spory lze dále rozhodovat pouze rozhodci s [[Právník|právnickým]] vzděláním, kteří jsou zapsáni do ''seznamu rozhodců'' vedeným [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|Ministerstvem spravedlnosti]]. Novela zákona také zakazuje současnou praxi v podobě označení soukromých rozhodčích center, které vyvolává klamnou představu, že se jedná o stálý rozhodčí soud.
Řádek 59 ⟶ 94:
Rozhodčí řízení je z praktického hlediska jediným způsobem, kterým je možné řešit spory mezi státem a mezinárodními [[investor]]y, neboť vedení sporů před vnitrostátními [[soud]]y příslušného státu by vedlo k pochybnostem o nestrannosti těchto soudů. S ohledem na tuto okolnost [[stát]]y uzavírají dohody o podpoře a ochraně investic, které předpokládají arbitráž jako způsob řešení sporů vzniklých v souvislosti s dohodou (zejména v případě porušení práv investorů na ochranu podle příslušné dohody). Toto opatření je vnímáno jako podpora mezinárodních investic.
Příkladem takového rozhodčího řízení je arbitráž vedená společností [[CME]] proti České republice z důvodu neochránění investic do [[TV Nova]], ve které byla přiznána náhrada ve výši 353,395 milionu [[dolar]]ů (tedy přibližně 10,4 miliardy [[koruna česká|korun českých]]),<ref>
| příjmení = Tuháček
| jméno = Michal
| titul = ČR má zaplatit CME za investici do TV Nova 10,4 mld Kč
| periodikum = Marketing & Media
| datum vydání = 2003-03-14
| datum přístupu = 2015-03-26
| url = http://mam.ihned.cz/c1-12476700-cr-ma-zaplatit-cme-za-investici-do-tv-nova-10-4-mld-kc
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rozhodnuto: Česko za arbitráž zaplatilo
| periodikum = iDNES.cz
| datum vydání = 2003-05-21
| datum přístupu = 2015-03-26
| url = http://zpravy.idnes.cz/rozhodnuto-cesko-za-arbitraz-zaplatilo-f0j-/domaci.aspx?c=A030515_095759_domaci_has
}}</ref> vedená na základě dohody o podpoře investic s [[Nizozemské království|Nizozemským královstvím]].
Na základě dalších prohraných arbitráží [[vláda České republiky|vláda]] prezentovala úmysl tyto smlouvy se státy [[Evropská unie|Evropské unie]] postupně vypovídat.<ref>
| příjmení = Alföldi Šperkerová
| jméno = Marcela
| titul = Vláda bude vypovídat smlouvy o ochraně investic
| periodikum = Ekonom
| datum vydání = 2008-08-27
| datum přístupu = 2015-03-26
| url = http://ekonom.ihned.cz/c4-10045110-26782280-400000_d-10045110-26782280-40O000_d-ekonom-vlada-bude-vypovidat-smlouvy-o-ochrane-investic
}}</ref>
== Uznání cizích rozhodčích nálezů ==
| |||