'''Niels Henrik David Bohr''' ([[7. říjen|7. října]] [[1885]] [[Kodaň]] – [[18. listopad]]u [[1962]] [[Kodaň]]) byl [[Dánsko|dánský]] myslitel, filantrop a vědec působící především v oblasti atomové a jaderné fyziky. [[Nobelova cena za fyziku]] (za výzkum struktury atomů a jejich záření) mu byla udělena roku [[1922]].
== Život a věda ==
BylV ředitelemroce Ústavu1920 založil Ústav teoretické fyziky v Kodani, vjehož byl celoživotním ředitelem. V letech [[1943]] až [[1945]] žil v emigraci v [[Spojené státy americké|USA]]. V roce [[1913]] vyvinul na základě představ [[Ernest Rutherford|Ernesta Rutherforda]] (model atomu s jádrem) a kvantové hypotézy (energie záření probíhá po určitých "žmolcích" energie, kvantech) [[Max Planck|Maxe Plancka]] a [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]] tzv. [[Bohrův model atomu]] (první kvantový model atomu). V roce [[1918]] model rozšířil o [[princip korespondence]] (dnesnárok všeobecněkvantové označovanýteorie jakobýt staršíracionální kvantovágeneralizací klasické teorie), čímž se mu podařilo svou teorii (dnes označovaná jako starší kvantová teorie) prosadit. Roku [[1921]] teoreticky vysvětlil [[Periodická soustava prvků|periodickou soustavu prvků]] na základě svého modelu atomu rozšířeného [[Arnold Sommerfeld|Arnoldem Sommerfeldem]].
Roku [[1927]] ve spolupráci zejména s [[Werner Heisenberg|Wernerem Heisenbergem]], který předtím spolu s [[Erwin Schrödinger|Erwinem Schrödingerem]] vytvořil [[kvantová mechanika|kvantovou mechaniku]], předběžně ukončili vývoj kvantové teorie vznikem tzv. kodaňské školy kvantové teorie. (kodaňskéPo [[interpretacenáročných kvantovédiskusích mechaniky]]).na Hlavněpřelomu dospěliroku k1926 a 1927, nakonec Heisenberg souhlasil s Bohrovým názorunázorem, že atomové jevy jsounabývají jak [[dualita částice a vlnění|částicovéhočásticových, tak i vlnového charakteruvlnových]] vlastností, tj. Školamají duální charakter. S tzv. dualismem přišel na počátku století již Albert Einstein pro záření (světlo) a Louis de Broglie ve dvacátých letech pro hmotu (například elektrony). Heisenberg původně "nesnášel" Schrödingerovu vlnovou mechaniku (1926) a Schrödinger naopak "nesnášel" částicové pojetí přírody, tzn. Heisenberg-Born-Jordanovu maticovou mechaniku (1925) a Heisenbergovy relace neurčitosti (1927). Kodaňská škola zahrnuje i [[Bohrův princip komplementarity]] (Bohr nikdy nepoužíval pojem princip). Vzhledem k tomu, že jevy v mikrosvětě jsou neurčité a nenínelze možnépři jejich pozorování striktně rozlišit a kontrolovat to, co patří na stranu pozorovatele či měřicích přístrojů a co na stranu měřeného systému či jevu (jedná se o nekontrolovatelné interagující systémy), je popsatmožné jakomikroskopické analogiijevy vysvětlovat nikoli po vzoru klasické fyziky), jenžnýbrž bylpouze pozdějina úspěšnězákladě aplikovánprotikladných iči neslučitelných popisů, které se doplňují. Bohr ideu komplementarity, která je epistemologickým rámcem, posléze aplikoval ve filozofii, apsychologii nebo v biologii.
V roce [[1935]] se začal zabývat jadernou fyzikou. Zavedl například pojemmodel [[složené jádro|složeného jádra]] a vymyslelrozvinul <!-- [[model vaku| model (pieskového) vaku]] a-->tzv. [[kapkový model]] jádra atomu. V roce [[1939]] spolu s jinými fyziky objevil pro praxi významné procesy [[štěpení jádra]] [[Uran (prvek)|uranu]].
Bohrovi jsou věnovány české webové stránky http://nielsbohr.webnode.cz/.
[[Nobelova cena za fyziku]] mu byla udělená roku [[1922]] za výzkum atomové struktury.
