Josef Jíra: Porovnání verzí

Studoval na odborné šperkařské škole v Turnově (od 1943), potom na [[Akademie výtvarných umění|Akademii výtvarných umění]] v Praze ( od 1946), nejdříve v přípravce u [[Karel Minář|Karla Mináře]], po roce byl přijat do školy [[Miloslav Holý|Miloslava Holého]]. Akademii v roce 1949 dobrovolně opustil a odjel na roční brigádu do Krkonoš. Další dva roky studia byli jeho učiteli [[Otakar Nejedlý]] a [[Vlastimil Rada]]. Od mládí hodně maloval, zároveň se však věnoval sportu (1946 se stal členem čs. reprezentačního družstva v lyžování). Jeho sportovísportovní kariéru ukončily až dva úrazy v r.letech 1950 a 1954. Vášnivě však lyžoval celý život, další dva úrazy (1973, 1989) vždy znamenaly zmenšenou pohyblivost, takže mohl malovat jen v ateliéru, hlavně [[portrét|portréty]]. Po roce 1954 už se plně věnoval výtvarnému umění. Zprvu se živil propagační grafikou, později (především aby uživil rodinu) přijímal zakázky na knižní ilustrace. Stále však maloval, a první úspěch se dostavil už v roce 1955, kdy za obraz Komedianti získal roční stipendium (obraz je nyní v[[Museum A.S.Puškina| Puškinově muzeu]] v Moskvě).

Jíra byl jedním zakládajícím členem [[Skupina M 57|skupiny M 57]] a zúčastnil se všech jejích výstav (1959, 1960, 1962, 1969 a 1970). Skupina vznikla už v roce 1954, pro neshody se [[Svaz čs. výtvarných umělců|Svazem čs. výtvarných umělců]] jí však byla první výstava povolena až v rceroce 1959. Jejími členy byli absolventi AVU, většinou žáci profesorů Holého a Rady - [[Ladislav Karoušek]], [[Mojmír Preclík]], [[Jaroslav Šerých]] ad. Letopočet v názvu skupiny znamená rok vzniku, písmeno M je zkratka slova Makarská, protože její členové se scházeli v malostranské vinárně Makarská. Josef Jíra využíval koncem 50.let a zvl. v letech 60. možnosti více cestovat. Zúčastnil se světové výstavy [[Expo 58]] v Bruselu, v dalších letech navštívil Leningrad, Paříž, Egypt, Itálii, Řecko, Španělsko, Kubu, Arménii, Gruzie a řadu dalších zemí. Všechny tyto cesty měly výrazný vliv na jeho práci. Vznikla řada kreseb, grafických listů i obrazů (nefigurativní obrazy, motiv zabitých pstruhů). Hlavně však tyto cesty, zvláště v prvních letech, znamenaly seznámení se současným světovým uměním; zaujala ho především díla [[expresionismus|expresionistů]]. Jindřich Chaluecký napsal, že Jíra vytvořil "vlastní verzi expresionismu". V začátcích tvorby byl umělec ovlivněn [[Jindřich Prucha|Jindřichem Pruchou]], jeho obrazy krajin, kromě olejomaleb také akvarely a kvaše, jsou expesivníexpresivní, vznikaly často jako ohlas vzpomínek na dětství (Velikonoce I. 1960, Velikonoce II. 1963) i prožívání pobytu v přírodě (cyklus Člověk a kůň, 1972). |V jeho obrazech se objevuje také pocit a vědomí konfliktu mezi poetickou představou vesnického dětství a zmatky a hlukem velkoměsta (Město 1962, Memento mori 1969). V dalších letech umělec maluje krajiny, ale i sugestivní portréty, dvě monumentální kompozice pro budovu čs. zastupitelství v Tokiu, ilustrace, návrh na šest malovaných oken s motivy z Erbenovy Kytice pro zámeckou kapli v Liberci (návrh nebyl realizován) ad. Jeho obrazy, v nichž se často objevuje jako symbol otevřené oko, častoi vyjadřují úzkost a obavy o osud člověka v moderní době.

V roce 1992 si splnil celoživotní sen - vybudoval v Malé Skále v Boučkově roubeném statku galerii výtvarného umění 20. století, kde se mu podařilo shromáždit sochy, obrazy a grafiku více než osmdesáti našich nejvýznamnějších umělců.

Josef Jíra měl 47 samostatných výstav a zúčastnil se svými díly více než padesáti skupinových výstav. Jeho obrazy a grafiky jsou v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad VltovouVltavou, V Galerii hl. města Bratislavy, Středočeské galerii Praha, v Památníku Terezín, v řadě krajských a oblastních galerií (Karlovy, Vary, Hradec Králové, Liberec, Trenčín, Olomouc, Pardubice, Litoměřice) a v Puškinově muzeu v Moskvě. Byl členem [[Skupina Máj 57|Skupiny M 57]], [[SČUG Hollar]] a [[SVU Mánes]].

* Josef Jíra, malíř a grafik, sborník, NakladastelstvíNakladatelství Libereckých tiskáren Liberec, 1992