Mangan: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link FA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira)
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Oprava přesměrování dle WP:ŽOPP (kyselina -> kyseliny)
Řádek 123:
Mangan se vyskytuje ve třech stabilních modifikacích (α-mangan, β-mangan a γ-mangan), které se mění v závislosti na teplotě. První [[Modifikace taveniny|modifikace]] je stabilní za obyčejné [[teplota|teploty]], druhá je stabilní v rozmezí 742 °C až 1070 °C a třetí v rozmezí 1070 °C až 1160 °C. První dvě [[modifikace]] jsou křehké a tvrdé a vznikají při [[aluminotermická reakce|aluminotermické]] výrobě manganu a třetí vzniká při [[elektrolýza|elektrolytickém]] vylučování manganu a je měkká a tažná. Čtvrtá, ale nestabilní [[modifikace]] manganu, vzniká při teplotě nad 1160 °C a označuje se jako δ-mangan.
 
S rostoucím [[oxidační číslo|oxidačním číslem]] klesá [[zásada (chemie)|zásaditost]] [[chemický prvek|prvku]] a stoupá [[KyselinaKyseliny|kyselost]]. Mangan se v některých svých vlastnostech i [[Chemická sloučenina|sloučeninách]] velmi podobá [[chemický prvek|prvkům]] a sloučeninám sedmé hlavní podskupiny – [[halogen]]ům – zejména pak [[chlor]]u ve svém nejvyšším [[oxidační číslo|oxidačním čísle]] – [[chloristany]] se velmi podobají [[manganistan]]ům.
 
Ve sloučeninách se vyskytuje především v řadě [[Valence (chemie)|mocenství]] od Mn<sup>+1</sup> po Mn<sup>+7</sup>. Nejstálejší jsou však sloučeniny manganu Mn<sup>+2</sup>, Mn<sup>+4</sup> a Mn<sup>+7</sup>, ale snadno lze získat i sloučeniny s oxidačním číslem Mn<sup>+3</sup>, Mn<sup>+5</sup> i Mn<sup>+6</sup>.
 
V silných minerálních [[kyselinakyseliny|kyselinách]] je mangan rozpustný za vývoje [[plyn]]ného [[vodík]]u, v koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] se rozpouští za vzniku [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] a v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]] se podle její koncentrace rozpouští buď za vzniku [[oxid dusnatý|oxidu dusnatého]] nebo [[oxid dusičitý|oxidu dusičitého]]. Protože je chemicky poměrně podobný [[železo|železu]], je jeho odolnost vůči [[koroze|korozi]] nízká. Jemně rozetřený práškový mangan je pyroforický – je samozápalný na [[vzduch]]u. Mangan je také schopný rozkládat [[voda|vodu]] a uvolňovat z ní [[vodík]]. Mangan je za normálních teplot málo [[reaktivita|reaktivní]], ale za vyšší [[teplota|teploty]] se slučuje s mnoha [[chemický prvek|prvky]] – [[fosfor]], [[halogen]]y, [[dusík]], [[síra]], [[uhlík]], [[křemík]], [[Bor (prvek)|bor]] a další.
 
== Historický vývoj ==
Řádek 198:
[[Soubor:Manganese(II) chloride tetrahydrate.jpg|thumb|right|200px|Chlorid manganatý]]
[[Soubor:Manganese(II)-sulfate-photo.jpg|thumb|right|200px|Síran manganatý]]
Soli dvojmocného manganu Mn<sup>+2</sup> jsou jak v bezvodém stavu tak i v roztoku narůžovělé. Na [[vzduch]]u a v roztoku za přítomnosti nadbytečné [[kyselina|kyseliny]] jsou stálé. V zásaditém prostředí vzniká [[hydroxid manganatý]], který je nestabilní. Také v neutrálních roztocích při delším stání nejsou manganaté soli úplně stálé, ale oxidují se na soli manganité a [[oxid manganičitý]]. Soli manganaté jsou většinou dobře rozpustné ve vodě a vytváří také [[podvojné sloučeniny]].
 
* [[Oxid manganatý]] MnO je zelenošedý až trávově zelený prášek. Jemně rozptýlený prášek se snadno oxiduje. [[Oxid manganatý]] se v přírodě vyskytuje velmi vzácně jako nerost [[manganosit]]. [[Oxid manganatý]] se připravuje redukcí vyšších [[Oxidy|oxidů]] [[vodík]]em nebo [[oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]].