Vlkos1681
Připojil(a) se dne 26. 1. 2015
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 23:
==== Havelská ====
Vedle tří věží katedrály vstupují do panoramatu Hradčan i dvě věže kostela sv. Jiří, románská Černá věž, věž hradního purkrabství, a trojice věží, které zpevnily obranu hradu proti severní straně- Daliborka, Bílá věž, a věž Mihulka.
* Věž Svatovítské katedrály
Věž<ref> name="rav">{{Citace monografie
Řádek 44 ⟶ 46:
takzvaná Bílá věž je pozůstatek Soběslavova románského opevnění ( 1125 - 1140) představuje masiv založený na půdorysu 12x12 metrů.Její pojmenování bylo odvozeno od bělohorské opuky, která se stala základním stavebním materiálem pražské románské epochy.
V roce 1541 věž vyhořela, uchovala se dodnes až do výšky 16 m v příčném křídle Hradu, jež dělí druhé a třetí nádvoří a je skryta za dnešní hradní kaplí sv. Kříže. Věž je rozdělena na tři patra. Nejvyšší místnost je opatřena renesančními štukovými ozdobami a freskou na níž je zpodobněna starořímská bohyně vědění a moudrosti Minerva , spolu s bohem Hermem či Merkurem. Tato věž je kromě svého pevnostního poslání památná i jako prvotní státní vězení přemyslovské doby. Byl zde údajně vězněn kníže Soběslav a rozhodně tu od roku 1288 věznili Záviše z Falkenštejna, manžela královny Kunhuty a de facto nevlastho otce Václava II. Dvakrát si tu jako zajatec českých pánů poseděl Václav IV. a za Vladislava Jagelonského tu za svou odvahu pykali četní nekatoličtí kazatelé.
* Daliborka
Je asi nejznámější z trojice pevnostních hradčanských věží ( mimo věže svatovítské). O její popularitu se zajisté zasloužila stejnojmenná opera Bedřicha Smetany. Kruhová stavba Daliborky byla dokončena roku 1496. Na východní straně věže je zasazen štít s monogramem W - Wladislaus s korunou a letopočtem, který jako pečeť dotvrzuje rok, kdy věž začala plnit svou funkci žaláře.
Původní budova byla o dvě patra vyšší než dnes, horní část věže však vyhořela a nebyla již nikdy do původní výše dobudována. Tloušťka zdi, která dosahuje dvou metrů , předurčila Daliborku k tomu, aby se stala obávaným a doslova nedobytným vězením. Žalář byl vlastně dvoupatrový, vězni byly vsazeni buď do patra o průměru sedmi metrů, do prostory, která byla rozdělena přepážkami na jednotlivé cely, anebo byli spuštěny do spodní části věže, do tak zvaného džbánu, vyhloubeného šest metrů pod podlahou.
* Jindřišská věž
| |||