Verze z 2. 2. 2007, 19:13 editovat Reo On (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 5 734 editací m {{Dobrý článek}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 2. 2007, 17:05 editovat zrušit editaci Poko (diskuse \| příspěvky) 4 247 editací m →‎Tudorovský Londýn (1485-1603): Jindřich VII. - přímý odkaz místo rozcestníku Přejít na další porovnání →
Řádek 39: == Tudorovský Londýn (1485-1603) == [[Jindřich VII.]] Tudor]], který nastoupil na trůn v roce [[1485]] a oženil se s Alžbětou z [[York]]u, čímž ukončil [[~~Válka~~Války růží\|Válku růží]], byl rozhodný a schopný panovník, který centralizoval moc u dvora. Pokračoval v praxi půjčování prostředků pro válku s Francií z City a na rozdíl od předchozích králů splácel půjčky včas. Málo se ale věnoval rozvoji Londýna. Poměrná stabilita v době vlády [[Tudorovci\|dynastie Tudorovců]] však měla výrazný vliv na tehdejší rychlý rozvoj města. [[Šlechta]] si uvědomila, že je lepší hájit své zájmy u dvora místo vzájemných půtek v provinciích. Tudorovský Londýn byl však ve srovnání se současnou dobou často velmi bouřlivý. V roce [[1497]] se [[Perkin Warbeck]], mladší bratr mladého krále [[~~Edvard~~Eduard V.\|~~Edvarda~~Eduarda V.]], který požadoval, aby byl prohlášen Richardem, vévodou z Yorku, utábořil se svými společníky u ''Blackheath''. Nejdříve mezi obyvatelstvem zavládla panika, král však zorganizoval obranu města, povstání potlačil a Warbeck byl zajat a popraven v [[Tyburn]]u. [[Reformace]] přinesla za součinnosti vyšších vrstev společnosti do Londýna mnoho krveprolití a posunula společnost k protestantismu. Před reformací tvořily větší polovinu osídlení Londýna [[klášter]]y a jiné církevní stavby a mniši a jeptišky tvořili asi třetinu obyvatelstva. Zrušení klášterů provedené [[Jindřich VIII. Tudor\|Jindřichem VIII.]] mělo na město značný vliv, protože téměř veškerý církevní majetek změnil majitele. Proces začal uprostřed 30. let 16. století a do roku [[1538]] byla většina klášterů zrušena. Krátce před svou smrtí Jindřich obnovil nemocnici ''St Bartholomew's Hospital'', ale většina budov zůstala po jeho smrti v roce [[1547]] opuštěna. Za vlády [[Eduard VI.\|Eduarda VI.]] byly cechovním společnostem spláceny dluhy královského dvora a některé příjmy byly věnovány na [[charita]]tivní účely. Mimoto v roce [[1550]] City koupila královský statek v Southwarku na jižním břehu řeky Temže a obnovila klášter svatého Tomáše jako nemocnici ''St Thomas's Hospital''. V té době byla také založena nemocnice ''Christ's Hospital '' a ''Bridewell Palace'' byl upraven na dětský domov a nápravný dům pro ženy. Po smrti Eduarda VI. v roce [[1553]] byla v Toweru přijata lady [[Jane Grey]]ová jako příští královna - ale Lord Mayor ([[primátor]]), [[konšel]]é a soudci brzy změnili názor a prohlásili místo ní královnou [[Marie I. ~~Krvavá~~Tudorovna\|Marii I.]] V následujícím roce se královna rozhodla provdat za Filipa II., což vyprovokovalo povstání vedené [[sir]]em Tomasem Wyatem. Ten se svými spojenci ovládl Southwark a později dorazil až k [[Charing Cross]]. Ale v City nemělo povstání žádnou podporu a tak Wyatt kapituloval. Tato akce demonstrovala rozhodující politický význam City v té době a malý vliv oblastí mimo hradby města. Vliv Londýna jako obchodního centra v rámci Evropy rychle rostl. Mnoho malých dílen se rychle rozvíjelo, což platilo především pro tkalcovny. Obchodní výměna mezi západní Evropou a Ruskem, Orientem a Amerikou rostla. Bylo to období vzniku monopolních obchodních společností jako například ''Russia Company'' (1555) a [[Východoindická společnost\| Východoindické společnosti]] (''East India Company'', 1600). Druhá z nich, která ovládla většinu [[Indie]], byla jednou z klíčových institucí Londýna a Velké Británie po dobu dvou a půl století. V roce [[1572]] Španělé zničili obchodní centrum [[Antverpy]] a tato událost postavila Londýn na první místo mezi obchodními přístavy v [[Severní moře\|Severním moři]]. Přistěhovalci přijížděli do Londýna nejen z celé [[Anglie]] a [[Wales]]u ale i ze zahraničí například [[Hugenoti]] z Francie. Řádek 59: Divadla byla budována hlavně mimo hranice města, na jižním břehu řeky, kde se vytvářely centra zábavy a kde bylo možno vidět například medvědí zápasy. Na jižním břehu tak byly postaveny divadla [[Globe]], [[Rose]] a [[Swan]], zatímco ''Theatre'' a ''Curtain'' stály u východních hradeb City a ''Blackfairs'' uvnitř hradeb. Během posledních let vlády královny Alžběty si někteří její dvořané a bohatí obyvatelé Londýna vybudovali venkovská sídla v [[Middlesex]]u, [[Essex]]u a [[Surrey]]. Byl to první příznak expanze osídlení města mimo hradby, ale v době smrti posledního panovníka z rodu Tudorů byl Londýn velmi kompaktním. == Stuartovský Londýn ==

Dějiny Londýna: Porovnání verzí