Vysočany: Porovnání verzí

Vysočany jsou stará románská osada, připomínaná již v roce 1239 jako soukromý majetek. Roku 1325 se tu uvádí poplužní dvůr, vedle něhož později vznikly ještě další dvorce. Tehdy byla půda vysočanská značně rozdrobená. Koncem 15. stol. se část pozemků dostala do držení špitálu sv. Pavla, který byl na území dnešního Karlína, jiná část byla v majetku kláštera karlovského, další v majetku kostela sv. Apolináře ( v 16. stol.) Z významných soukromých držitelů se v 17. stol. připomíná David Jindřich z Černína, který tu měl statek o sedmi dvorech. Ten mu byl roku 1634 zabaven a odevzdán Maxmiliánu J. Trautmannsdorfovi. V 18. stol. vlastnil část vysočanských nemovitostí Romedius hrabě Thun z Choltic. Vysočanské statky byly předmětem neustálého střídání majitelů a tím se vysvětluje rozdrobená pravomoc, o níž se v různých dobách dělili a nebo ji postupně získávali Staroměstští, Novoměstští, úřad hor viničných a kapitula sv. Apolináře v Praze II. Ještě na počátku 19. stol. byly Vysočany idylickou vesnicí s tvrzí s 15. stol., která je zachována ve dvoře č.p. 52. Stály zde dvorce Balabenka, Hytlovka, Krocínka, Fleišnerka a Jetelka ( č.p. 72 a 79).V roce [[1902]] byly Vysočany dekretem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] povýšeny na město s právem užívat městský znak.V 1. polovině 19. stol. pak Vysočany změnilo průmyslové podnikání. V roce [[1911]] byla postavena budova [[Vysočanská radnice|Vysočanské radnice]]. V roce [[1922]] se Vysočany staly součástí tzv. [[Velká Praha|Velké Prahy]], v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu [[Praha IX]], do nějž patřily ještě Prosek a [[Hloubětín]]. Vymezení obvodu [[Praha 9]] zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část [[Praha 9]].