Slavonie: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty - skript od Amira); kosmetické úpravy
Řádek 9:
== Územní rozdělení Slavonie ==
=== Chorvatská část ===
* [[Bjelovarsko-Bilogorská župa]] (malá část župy východně od řeky Ilovy)
* [[Brodsko-Posávská župa]] (celá župa)
* [[Osijecko-Baranjská župa]] (část župy jižně od řeky Drávy)
* [[Požežsko-Slavonská župa]] (celá župa)
* [[Sisacko-Moslavinská župa]] (východní část župy s městem [[Novska]])
* [[Viroviticko-Podrávská župa]] (téměř celá župa, ale bez okolí města [[Pitomača]], které je již v [[Chorvatsko (země)|užším Chorvatsku]])
* [[Vukovarsko-Sremská župa]] (celá župa)
 
=== Srbská část ===
* ve [[Vojvodina|Vojvodině]]:
** [[Sremský okruh]] (území mezi Dunajem a Sávou)
** [[Jihobačský okruh]] (území jižně od Dunaje)
 
* ve vlastním Srbsku:
** [[Bělehrad|Město Bělehrad]] ([[Bělehrad]]ské městské části [[Zemun]], [[Nový Bělehrad]] a [[Surčin]])
 
== Historický vývoj ==
[[ImageSoubor:Slavonia01.png|thumb|right|Slavonie roku [[1751]]]]
V [[Starověký Řím|Římské říši]] byla dnešní Slavonie začleněna jako součást [[provincie]] [[Panonie]]. Po [[stěhování národů]] ji osídlili [[Avaři]] a později ještě [[Chorvati]]. Území bylo ale roku [[1102]] začleněno do [[Uhersko|Uherského království]]. V [[16. století]] se jí zmocnili [[Turci]], stejně jako celého Uherska. V průběhu válek mezi Rakouskem a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]] se jižní části Slavonie staly součástí [[Vojenská hranice|Vojenské hranice]], zatímco severní část tvořila v rámci Uherské Koruny samostatnou zemi Království Slavonie. Roku [[1745]] byla tato část Slavonie po zdejších selských bouřích spojena s [[Chorvatsko (země)|Chorvatským královstvím]] jako [[Chorvatsko-Slavonsko|Chorvatsko-slavonské království]], nicméně však byla od Chorvatského království izolována územím kolem [[Bjelovar]]u, které rovněž náleželo k vojenské hranici. Slavonie se v té době skládala ze 3 žup: [[Požežská župa|Požežské]], [[Srem]]ské a [[Virovitická župa|Virovitické]]. Roku [[1751]] pak bylo ustanoveno, že slavonské župy mají vysílat 3 poslance přímo do uherského sněmu. Roku [[1785]] pak císař [[Josef II.]] zrušil župní členění, ale roku [[1790]] je zase obnovil.
 
[[ImageSoubor:Slavonia02.png|thumb|right|Slavonie roku [[1849]]]]
Roku [[1849]] se Chorvatsko-Slavonské království odtrhlo od Uher a stalo se korunní zemí Rakouska se značnou [[autonomie|autonomií]]. Slavonie zároveň ztratila část Sremu ve prospěch [[Srbská Vojvodina a Temešský Banát|Srbské Vojvodiny a Temešského Banátu]], ale roku [[1860]] se jí po zrušení této země tato část Sremu opět vrátila. Po [[Rakousko-uherské vyrovnání|Rakousko-uherském vyrovnání]] roku [[1867]] se Chorvatsko-Slavonsko vrátilo do rámce Uher. Roku [[1868]] pak došlo k Uhersko-chorvatskému vyrovnání (tzv. nagoda) a obnově autonomie Chorvatsko-slavonského království v rámci [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-uherského]] [[Zalitavsko|Zalitavska]], v němž pak setrvala až do roku [[1918]]. Do roku 1881 byly zároveň zrušeny poslední zbytky Vojenské hranice Po pádu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] se [[29. říjen|29. října]] [[1918]] stala Slavonie součástí Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců, který se [[1. prosinec|1. prosince]] [[1918]] sloučil se Srbskem (a jím kontrolovanou [[Černá Hora|Černou Horou]]) do [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]], v níž bylo Chorvatsko-Slavonsko sloučeno s [[Dalmácie|Dalmácií]] do autonomní země Chorvatska. [[3. říjen|3. října]] [[1929]] bylo Království SHS přejmenováno na [[Jugoslávie|Jugoslávii]], autonomní země byly zrušeny a rozděleny mezi nově vzniklé [[Bánovina|bánoviny]], pojemenované podle řek. Tyto celky již nerespektovaly historické hranice a neměly žádnou samosprávu. Slavonie byla rozdělena mezi [[Sávská bánovina|Sávskou]], [[Drinská bánovina|Drinskou]], [[Dunavská bánovina|Dunavskou]] a [[Bělehradská bánovina|Bělehradskou bánovinu]]. Za [[Druhá světová válka|2. světové války]] byla součástí [[Ustašovci|ustašovského]] Chorvatska, po válce byla většina jejího území v rámci Socialistické Jugoslávie začleněna do [[socialismus|socialistického]] Chorvatska, východní část Sremu se stala součástí [[Srbsko|srbské]] autonomní oblasti [[Vojvodina|Vojvodiny]], s výjimkou malého území v okolí [[Bělehrad]]u, které dnes tvoří 3 městské části Bělehradu. Když v roce [[1991]] vypukla v Jugoslávii [[Občanská válka v Jugoslávii|občanská válka]] a Chorvatsko vyhlásilo [[nezávislost]], [[Srbové]] žijící v chorvatské části Slavonie vyhlásili [[Republika Srbská Krajina|republiku Srbská Krajina]] a bojovali proti Chorvatské armádě, dodnes je východní část země těžce poškozena a intenzívně se za pomoci [[Evropská unie|EU]] a [[Spojené státy americké|USA]] obnovuje.
 
== Největší města ==
# [[Osijek]] 114 616
# [[Slavonski Brod]] 64 612
# [[Vinkovci]] 35 912
# [[Vukovar]] 31 670
# [[Đakovo]] 30 092
# [[Požega]] 28 201
# [[Virovitica]] 22 618
# [[Našice]] 17 320
# [[Županja]] 16 383
# [[Nova Gradiška]] 15 833
 
== Související články ==
Řádek 48:
 
== Externí odkazy ==
* [http://lazarus.elte.hu/hun/maps/1910/pozsega.jpg Mapa Požežské župy v měřítku 1:570 000 z roku 1910]
* [http://lazarus.elte.hu/hun/maps/1910/szerem.jpg Mapa Sremské župy v měřítku 1:660 000 z roku 1910]
* [http://lazarus.elte.hu/hun/maps/1910/veroce.jpg Mapa Virovitické župy v měřítku 1:570 000 z roku 1910]
 
 
{{Portály|Chorvatsko}}
 
[[Kategorie:Slavonie| ]]
[[Kategorie:Geografie Srbska]]
[[Kategorie:Historická území Chorvatska]]
{{Link GA|en}}