Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 39 bajtů ,  před 4 lety
m
Odstraňuji šablonu {{link GA}} (vkládanou Wikidaty); kosmetické úpravy
Ne nadarmo rozdělil [[René Descartes]] ve svém dualistickém světě všechny věci na „[[res cogitans]]“ a „[[res extensa]]“. Ona „rozprostraněnost“ děje se v [[Varieta (matematika)|prostoru]], jehož části věci zaujímají, a [[fyzikální prostor]] je onou dimenzí, kterou jako prvou uvykli jsme si měřit – zde rodí se takové pojmy jako „míra“ – ovšemže společně s [[čas]]em („metrum“). [[angličtina|Anglický]] termín „quantity“ nám dosud připomíná, že se jedná o ten atribut [[hmota|hmoty]], který jsme schopni nějakým způsobem kvantifikovat, ohodnotit, tedy – přiřadit nějakou určitou hodnotu, podobně jako kupec přiřazuje finanční ohodnocení svému zboží.
 
Fyzikální veličiny, vyjadřující onu karteziánskou „rozprostraněnost“, označujeme jako veličiny '''extenzivní'''. Jejich typickou vlastností je jejich [[aditivnost]] – jednotlivé části dají celek, jehož velikost možno spočítat pouhým [[součet|sečtením]], a naopak celek je možno zase dělit na části. Typickými zástupci extenzivních veličin jsou charakteristiky prostoru ([[délka]], [[obsah|obsah plochy]], [[objem]]), to, co „dělá hmotu hmotou“, tedy [[hmotnost]] atd. Například dvě [[těleso|tělesa]] o hmotnosti 1 [[kilogram|kg]] mohou dohromady vytvořit jedno těleso o hmotnosti 2 kg. Další jejich vlastností je, že je lze měřit „přímo“, resp. přímým srovnáním s nějakým vzorkem anebo vzájemně mezi sebou – například dvoumetrová tyč je stejně dlouhá jako vedle ležící dvě [[metr|metrové]]ové, srovnané za sebou.
 
Naproti tomu např. u [[teplota|teploty]] nelze v žádném případě říci, že dvě tělesa o teplotě 50 [[Stupeň Celsia|°C]] dají dohromady jedno těleso o teplotě 100 °C. Dokonce si nepomůžeme ani vyjádřením teploty v [[kelvin]]ech nebo v jakékoli jiné [[teplotní stupnice|stupnici]] – zkrátka výsledné těleso po jejich spojení bude mít sice váhu danou součtem jejich vah, ale teplota tělesa nebude prostým součtem. Veličinu s takovouto vlastností – v tomto ukázkovém případě teplotu – nazveme veličinou '''intenzivní'''. Sice můžeme určit, které těleso je teplejší a které studenější, dokonce můžeme říci, že těleso 50 °C je o 20 °C teplejší než těleso s teplotou 30 °C, takže by někdo mohl říci, že teplotu teplejšího tělesa může dostat pouhým sečtením 30 °C + 20 °C = 50 °C, ale to na naši věci nic nemění (nutno rozlišovat teplotu jako stav tělesa a teplotní rozdíl, i když samotnou teplotu je také možno chápat jako rozdíl mezi měřenou teplotou a nějakým referenčním bodem). Určit danou teplotu číselně je obtížnější než v případě např. délky, neexistuje nějaké „přímé“ měřítko, se kterým by bylo možno nakládat tak jednoduše jako v případě veličin extenzivních. Proto takové veličiny musíme měřit nepřímo – oklikou přes nějakou jinou, extenzivní veličinu: například [[rtuťový teploměr|rtuťovým teploměrem]] měříme teplotu [[pacient]]ova [[Lidské tělo|těla]] na základě měření [[objem]]u [[rtuť|rtuti]], která se [[tepelná roztažnost|tepelně roztahuje]].
* '''Skalární veličiny''' (tj. [[skalár]]y) jsou určeny svou velikostí a [[Fyzikální jednotka|jednotkou]], přičemž nezávisí na volbě [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]], v níž je daná veličina měřena. Příklad: [[hmotnost]], [[elektrický náboj]].
 
* '''Vektorové veličiny''' (tj.&nbsp;[[vektor]]y) jsou určeny svou velikostí, jednotkou a&nbsp;směrem. Vektory můžeme také chápat jako jisté rozšíření pojmu fyzikální veličina na uspořádanou ''n''-tici číselných hodnot se stejnou [[Fyzikální jednotka|jednotkou]], kde ''n'' značí počet tzv.&nbsp;složek. Pro určení směru je totiž potřeba udat tolik složek, jako je počet os [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]]. Ve složkovém zápisu nám proto postačí u složek jeden index. V&nbsp;písmu vyznačujeme vektorové veličiny buď '''tučně''' (boldface) anebo šipkou nad příslušným písmenem, např. <math>\mathbf{F}</math> nebo <math>\vec{F}</math>. Příklad: [[síla]], okamžitá [[Rychlost|rychlost]].
 
* '''Tenzorové veličiny''' (tzv.&nbsp;[[tenzor]]y). jsou určeny počtem hodnot (složek) rovným počtu os [[Soustava souřadnic|souřadné soustavy]] umocněným na tzv. řád tenzoru. Můžeme je také chápat jako další rozšiřování pojmu fyzikální veličina na uspořádanou ''n''-tici vektorů, či ''n''-tici takových ''n''-tic vektorů apod., kde ''n'' značí počet tzv.&nbsp;složek. Ve složkovém zápisu nám postačí u&nbsp;složek tolik indexů, jaký je řád tenzoru. (Proto můžeme vektor nazvat též tenzorem 1.&nbsp;řádu a&nbsp;skalár tenzorem nultého řádu.) V&nbsp;písmu používáme zpravidla složkového zápisu (výjimečně se u&nbsp;tenzorů 2.&nbsp;řádu setkáváme se zápisem s oboustrannou šipkou nad příslušným symbolem), např.&nbsp;<math>\tau_{ij}</math>, <math>R^{ij}_{kl}</math>. Příklad: [[tenzor napětí]], Riemannův tenzor křivosti.
 
== Označení veličin ==
Veličiny nejčastěji označujeme jednopísmennou [[zkratka|zkratkou]] podle počátečního [[písmeno|písmene]] slova označujícího tradičně veličinu v&nbsp;[[angličtina|anglickém]], případně [[němčina|německém]], [[francouzština|francouzském]] či [[latina|latinském]] jazyce. Proto jsme si zvykli označovat písmenem ''t'' [[čas]] (původně lat. ''tempus'', nyní angl. ''time''), písmenem '''''v''''' [[Rychlost|rychlost]] (lat. ''velocitas'', angl.&nbsp;''velocity''), písmenem '''''a''''' [[zrychlení]] (lat. ''acceleratio'', angl.&nbsp;''acceleration''), písmenem ''m'' [[hmotnost]] (lat. ''massa'', angl.&nbsp;''mass'') atd. Tyto zkratky jsou obvyklé, nikoliv však závazné a&nbsp;jsou proměnlivé místem a&nbsp;časem: např.&nbsp;fyzikální [[Práce (fyzika)|práce]] se dříve zhusta označovala písmenem ''A'' (z&nbsp;německého ''Arbeit''), nyní jsme zvyklí psát ''W'' (z&nbsp;anglického ''work'').
 
V&nbsp;označování veličin panuje značná libovůle, často pro odlišení významu používáme pro jednu a&nbsp;tutéž veličinu různá písmena – např.&nbsp;fyzikální veličinu „[[délka]]“ označujeme písmenem ''l'' (lat. ''longitudo'', angl. ''length'' = ''[[délka]]''), ovšem jindy zase jako ''h'' (''height'' = ''[[Délka|výška]]'') anebo ''b'' či ''w'' (''breadth'', ''width'' = ''[[Délka|šířka]]''), případně ''d'' (''distance'' = ''[[vzdálenost]]'' anebo ''diameter'' = ''průměr'') a&nbsp;nic nám nebrání v tom, abychom v [[čeština|česky]] psané práci použili např. zkratek ''d'', ''v'', ''š'' (''délka'', ''výška'', ''šířka'').
 
[[Kategorie:Fyzikální veličiny]]
 
{{Link GA|de}}
1 084 530

editací