Laterna magika: Porovnání verzí

|místo = [[Praha]]

|typ = profesionální divadlo

|scény =

|zřizovatel = [[Ministerstvo kultury České republiky]]

}}

|adresa = '''Nová scéna:'''<br />Národní 4, Praha 1

|commons = Státní opera

}}

 

== Historie ==

 

=== Léta 1959–1973 ===

Podoba prvního reprezentativního programu byla dlouhou dobu využívána jako vzor pro tvorbu nových komponovaných večerů. Soubor byl součástí [[Národní divadlo|Národního divadla]] jako samostatná „výzkumná“ scéna s vlastním uměleckým vedením. Uměleckým šéfem se stal režisér [[Alfréd Radok]]. V šedesátých letech byla Laterna magika zaměřená jak na domácí publikum, tak stále více na zájezdové programy, pro které byl skládankový charakter prvních představení výhodou. Podle archivních materiálů a&nbsp;pamětníků se jednotlivé části premiérového a následných zájezdových programů měnily, doplňovaly, upravovaly nebo se měnily jejich názvy. Druhé představení Laterny magiky se jmenovalo příznačně ''Zájezdový program'' a premiéra se uskutečnila 5. prosince 1960 v rámci hostování v někdejším Leningradu. S tvorbou nového programu byl spojen také střet s tehdejší představou kulturních kádrů o socialisticky realistickém umění: ministr kultury Václav Kopecký nepovolil jevištní ztvárnění tanečně filmového čísla ''[[Otvírání studánek]]'' na hudbu [[Bohuslav Martinů|Bohuslava Martinů]]. Alfred Radok odešel dobrovolně z funkce uměleckého šéfa, ve vedení souboru jej nahradil tanečník a choreograf Oldřich Stodola. V uvolněnější atmosféře roku 1966 se dílo na repertoár vrátilo a spolu s ním i Radok na post šéfa souboru. Jedinou výjimkou v programu této éry byla celovečerní dramatická inscenace ''Hoffmannovy povídky ''z roku 1963, kterou vytvořil režisér [[Václav Kašlík]]. Hudební dílo [[Jacques Offenbach|Jacquese Offenbacha]] oprostil od vedlejších motivů a soustředil děj na postavu Hoffmana a jeho tří lásek, vystupovaly v něm pouze tři hlavní postavy, baletní a operní soubor. Kritika však ''Hoffmannovy povídky ''nepřijala a požadovala pro Laternu magiku zpět revuální typ programu. Na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se Laterna prezentovala kratším programem, který později uváděla v Praze pod názvem ''Revue z bedny'', na světové výstavě se hrál až dvanáctkrát za den.

 

vyráběly se a distribuovaly letáky a další tiskoviny, v divadle spali mimopražští [[disident]]i.

 

stejnojmenné povídky [[Friedrich Dürrenmatt|Friedricha Dürrenmatta]] v překladu Jiřího Honzíka, poprvé obsahovalo počítačovou animaci (v roce 1990).

 

cenu jim udělily Taneční sdružení České republiky a Únia tanečného umenia na Slovensku spolu s Nadací Českého a Slovenského literárního fondu za rok 2002. Ve stejném roce byli nominováni na [[Cena Thálie|Cenu Thálie]]. ''Graffiti'' byly také posledním dílem scénografa Josefa Svobody (zemřel v roce 2002), který v něm využil svůj vynález virtuálního plátna, umožňujícího projekci před jevištěm. Poprvé bylo použito v roce 1999 v baletu ''Past''.

 

 

=== Současnost ===

V roce 2010 se Laterna magika stala opět součástí Národního divadla. Od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2011 fungovala jako čtvrtý umělecký soubor ND pod vedením ředitele Zdeňka Prokeše. Od 1. 1. 2012 byla složkou Nové scény Národního divadla. V sezoně 2010/2011 na jaře se uskutečnila premiéra inscenace ''Legendy magické Prahy'', ve které se Laterna magika po umělecké stránce vrátila ke svému dědictví,

 

V sezoně 2012/2013 uvedla Laterna magika pod hlavičkou Nové scény premiéry dvě. První byla kratší rodinná inscenace ''Vidím nevidím'' v režii animátorky Marii Procházkové. Vznikla ve spolupráci s Činohrou Národního divadla, je určena nejmenším návštěvníkům divadla,

* [http://www.laterna.cz/ Oficiální stránky]

 

[[Kategorie:Národní divadlo]]

[[Kategorie:Nové Město (Praha 1)]]