Édouard Adolphe Casimir Joseph Mortier: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Addbot (diskuse | příspěvky)
m Bot: Odstranění 1 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q273883)
m →‎Život: vnitřní odkazy
Řádek 4:
== Život ==
Mortier působil v období [[první císařství|prvního císařství]], restaurace a červencové [[monarchie]].
Byl synem bohatého obchodníka suknem, který i vstoupil do politiky a účastnil se za třetí stav v roce [[1789]] zasedání [[generální stavstavy|generálních stavů]]. Budoucí maršál studoval v [[Douai]] [[College Irlandais]] a roku 1789 vstoupil do národníchnárodní gardgardy. Roku [[1791]] pak do pluku dobrovolníků [[Armáda Francie|francouzské armády]] a byl zvolen [[Kapitán (vojenství)|kapitánem]]. Bojoval roku [[1792]] u [[Quévrain]]u, a [[Bitva u Jemappes|Jemappes]] v následujícím roce u [[Neerwinden]], [[Bitva u Hondshoote|Hondschoote]], roku [[1794]] u [[Fleurus]]. Byl při obsazení [[Namur]]u ([[1793]]) a [[Maastricht]]u ([[1794]]) pak v roce [[1795]] se vyznamenal pod [[Lefebvr]]em a [[Kléber]]em u [[Altenkirchen]] a [[Friedberg]]u.
 
V roce [[1799]] povýšen na brigádního [[generál]]a a bojoval u [[Liptringen]] a [[StockachBitva u Stockachu (1799)|Stockachu]]u a poté převelen do [[Švýcarsko|Švýcarska]] k [[Massena|Massenově]] armádě, kde po bitvě u [[Curych]]u byl povýšen na divizního generála ([[1799]]) a velel 4. pěší divizi. Roku [[1800]] pak velel jedné z pařížských posádek. Po vypuknutí válečného stavu s [[Spojené království|Velkou Británií]] roku [[1803]] obsadil [[Hannover]]sko a dalším rokem se stal se vrchním velitelem dělostřelectva. Téhož roku [[1804]] byl jmenován maršálem [[císařství]]. V roce [[1805]] během postupu podél [[Dunaj]]e vedl 2. sbor (levobřežní) a zanedbal průzkum což se mu vymstilo u [[Dürnstein]]u, kde s [[Gazan]]ovou divizí byl nucen svést ústupový boj proti čtyřnásobné převaze Rusů ([[Michail Illarionovič Kutuzov|Kutuzov]], [[Miloradovič]], [[Dochturov]]).
 
V době [[bitva u Slavkova|bitvy u Slavkova]] velel silám, kryjícím [[Vídeň]]. Roku [[1806]] obsadil 1. listopadu [[Hessensko]] a poté [[hansovní města]] a v roce [[1807]] porážíporazil švédský sbor u [[Anklam]]u 16. a 17. dubna. V [[bitva u Friedlantu|bitvě u Friedlantu]] 14. června [[1807]] velel levému křídlu francouzské armády. V roce [[1808]] obdržel titul [[vévoda]] z Trevisa a byl odvelen do [[Španělsko|Španělska]], kde se svým sborem bojoval u Somosiery a roku [[1809]] s [[Lannes]]em dobyl Zaragozu, zvítězil v bitvě u Ocasia (19. listopadu 1809) a podpořil [[Nicolas Jean de Dieu Soult|Soulta]] u Bajadozu. Později zvítězil v bitvě u Gebory (19. února [[1811]]) aby roku [[1812]] se účastnil [[Napoleonovo ruské tažení|ruského tažení]], kde při ústupu svými útoky získal čas k dokončení geniálního [[Napoleon Bonaparte|Napoleonova]] manévru, umožňujícímu záchranu armády na [[Berezina (přítok Dněpru v Bělorusku)|Berezině]]. V následujícím roce pak velel mladé gardě a v jejím čele bojoval u [[Lützen]]u, [[Budyšín]]a, Drážďan, Lipska a [[Hanau]]. V roce [[1814]] bránil s [[Marmont]]em Paříž. 8. dubna [[1814]] se podřídil [[Ludvík XVIII.|Ludvíkovi XVIII.]] a byl jmenován [[pair]]em.
 
Při návratu Napoleona z Elby doprovodil Mortier krále do [[Gent]]u , byl jím zbaven přísahy a ještě v březnu 1814 se opět přidal k Napoleonovi. Z jeho rozkazu provedl inspekci pevnostních zařízení na severní a západní hranici. Při druhé restauraci byl jmenován členem soudního tribunálu, který měl soudit maršála [[Ney]]e, což však odmítl. Byl za to zbaven titulu pairpaira, ale od r.roku [[1819]] opět v komoře pairů zasedal. Po [[červencová revoluce|červencovém převratu]] byl v letech [[1830]]-[[1831]] vyslancem Francie v [[Sankt Petěrburg]]u. Roku [[1833]] byl [[král]]em, [[Ludvík-Filip|Ludvíkem-Filipem]] jmenován velkokancléřem Čestné legie a 18. listopadu [[1834]] se stal [[ministr]]em války Francie a současně ministerským předsedou. Ve funkci však zůstal jen 3 měsíce (20. února 1835 demise). Při přehlídce vojska 28. července [[1835]] byl členem doprovodu krále, na kterého spáchal [[Joseph Fieschi]] vna boulevardu[[Boulevard du Temple|Boulevardu du Temple]] atentát pekelným strojem. Výbuchem bylo zabito 12 lidí (další zemřeli následkem zranění). Král byl jen lehce raněn na čele, ale mezi mrtvými byl maršál Mortier. Je pohřben v dómu [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovny]] blízko Napoleonovy hrobky. V jeho rodném městě stojí Mortierův památník a v [[Lille]] je jeho socha. Maršál Mortier byl ze všech Napoleonových maršálů nejvyšší postavy - měřil 195 cm a byl v armádě znám pod přezdívkou ''Grand mortier'' - Velký [[moždíř]].
 
{{Pahýl}}