Tádžikistán: Porovnání verzí

Říční síť je rozvinuta nerovnoměrně. Nejhustší je v horských oblastech a nejřidčí v rovinách na severu a jihozápadě. Téměř všechny [[řeka|řeky]] patří k [[povodí]]m [[Amudarja|Amúdarji]], [[Syrdarja|Syrdarji]] a [[Zeravšan|Zeravšánu]]. Jen ve východním [[Pamír]]u nevelké řeky [[Karadžilga]], [[Akdžilga]] a [[Muzkol]] patří k povodí bezodtokého jezera [[Karakul]] a řeka [[Markansu]] náleží k povodí řeky [[Tarim]]. Povodí ''Amúdarji'' zaujímá ¾ rozlohy republiky. Na hranicích s [[Afghánistán]]em k němu náleží [[zdrojnice]] Amúdarji [[Pjandž|Pandž]] (s [[přítok]]y [[Gunt|Ghunt]], [[Bartang]], [[Jazghulóm]], [[Vanč|Vandž]], [[Kyzylsu (Pjandž)|Kyzylsú]]) a [[Vachš]] (na horním toku nad ústím [[Óbichingou]] známá pod jménem [[Surchob (Vachš)|Surchób]]) a [[Kafirnigan|Kófirnihón]]. K povodí ''Syrdarji'' (protéká severní částí Tádžikistánu v délce 195 km) patří řeky, které stékají ze severního svahu [[Turkestánský hřbet|Turkestánského hřbetu]] ([[Isfara]], [[Chodžabakirgan]], [[Karasu (Syrdarja)|Karasú]], [[Aksu (Syrdarja)|Áksú]]). Na území Tádžikistánu se nachází horní tok ''Zeravšánu'' (s přítoky [[Fandarja|Fóndarjó]], [[Kštut]] a [[Magian|Móghijón]]). Většina řek tekoucích z vysokých hor má [[ledovec|ledovcový]] zdroj (s maximálním [[průtokPrůtok (hydrologie)vodního toku|průtokem]] v červenci a srpnu) nebo [[sníh|sněhovo]]-ledovcový (s maximálním průtokem v květnu a červnu). Řeky, které pramení ve středních výškách a níže mají zdroj především v tajícím sněhu, [[déšť|dešti]] a [[podzemní vody|podzemních vodách]] a největší průtok mají v březnu až květnu. Řeky se využívají pro [[zavlažování]] a k získávání [[hydroenergie]].