Limerik: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 90.176.242.107 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 85.71.149.49 |
Historie formy, původ pojmu, ukázky. |
||
Řádek 1:
'''Limerik''' je hravý [[poezie|poetický]] útvar o pěti [[verš]]ích s rýmovou strukturou ''a-a-b-b-a''.
Jako forma je známý už od autorů [[antika|antických]] ([[Aristofanés]], [[Quintus Horatius Flaccus|Horatius]], [[Macrobius]]) i [[středověk]]ých ([[Tomáš Akvinský]]), v Anglii je doložen od [[17. století|století 17.]] ''(A Book of Madrigales, 1606, Barten Holyday's play Technogamia, 1618'' anebo u [[William Shakespeare|Shakespearova]] ''Jaga)'' a od [[18. století]] i v Irsku. Populárním se stal limerik doprovázený kresbou v Anglii v první polovině [[19. století]].
Tiskem vyšly první soubory limeriků v Anglii v dvacátých letech 19. století. Nejprve kniha ''Historie šestnácti podivuhodných starých žen (John Harris & Son, 1920)'' [[anonym]]ního autora, bezprostředně po ní dvě knihy limeriků pravděpodobně Sharpových (Richard Scrafton Sharp, 1775-1852): ''Anekdotky a dobrodružství patnácti gentlemanů (Marshall, 1921), Anekdotky a dobrodružství patnácti mladých dam (E. Marshall, ca 1922)''. V těchto knihách každý limerik vždy fungoval společně s kresbou (verše jako komentáře ke kresbě či kresba coby ilustrace k básni).<ref>http://www.nonsenselit.org/Lear/limerick/limerick.html
Jimi byl inspirován autor více než dvou stovek ilustrovaných limeriků '''[[Edward Lear]]''', který zejména svou '''Velkou knihou nesmyslů''' ''(A Book of Nonsense, Thomas McLean, 1846)'' tuto formu proslavil. Přestože ji nevymyslel ani nepojmenoval (pojem ''limerik'' sám nikdy nepoužil, a své limeriky nazýval ''"nonsense rhymes"'' anebo ''"nonsense pictures and rhymes"''), na rozšíření obliby limeriků má Edward Lear stěžejní zásluhu.
Z Anglie se pak limerik rozšířil po celém světě, kdy jej psali a píší mj. [[Rudyard Kipling]], [[Lewis Carroll]], [[W. S. Gilbert]], [[Isaac Asimov]], [[Herbert_George_Wells|H. G. Wells]], [[Jiří Žáček]], Anatol Bělkin, [[Julian Tuwim]], Mark Freidkin, [[Miroslav Macek]], Wendy Cope, [[Salman Rushdie]], Zach Weiner...
==Původ pojmu==
Přestože podle [[Oxford English Dictionary|Oxfordského slovníku angličtiny]] je užití termínu ''limerick'' pro poetický útvar poprvé doloženo až v květnu 1896, bylo pojmu ''limerick'' pro tento typ básně použito už v listopadu 1880 v novinách Saint John Daily News. Proč se však právě termínu ''limerik'' užívá pro tuto básnickou formu, stále ještě není rozřešeno, žádnou z hypotéz se doposud nepodařilo plně potvrdit.<ref>http://www.nonsenselit.org/Lear/limerick/limerick.html
Krom teorie Ernesta Weekleyho o složenině z ''limmer'' a ''learic'' či hledání původu ve společenské zábavě se sloganem ''„Won't you come to Limerick“'' je možno zmínit i Žáčkem uváděnou variantu, že vymýšlení praštěných říkanek prý bývalo oblíbenou zábavou námořníků v přístavních krčmách, a ''„... nejpraštěnější říkanky vymýšleli mořští vlci v irském Limericku...“'' (Jiří Žáček: ''99 dědečků a 1 babička'', Šulc a spol, 2001).
Irské kořeny limeriku pak hledají i irští patrioti, konkrétně u ''Fili na Maighe'', okruhu gaelských básníků 18. století vzniklého kolem básníků Seana O’Tuamy a Andriase MacCriatha v Killmallocku v [[hrabství Limerick]]). Ve městě [[Limerick]]u se tak v roce 2013 pořádalo pod záštitou University of Limerick ''Mistrovství světa v limeriku'', které ředitelka Centra spisovatelů Limericku Fiona Clark Echlin avizovala mottem '''Limerik zpátky do Limericku!''' ''(Limerick back to Limerick!)''.<ref>http://www.limerickwriterscentre.com/news.html
==Forma a obsah==
Limerik je [[báseň]] o pěti verších na dva [[rým]]y struktury ''a-a-b-b-a''. V tvůrčí praxi je v limeriku časté užití kratších třetího a čvrtého verše, [[metrum]] limeriku odpovídá akcentačním zvyklostem jazyka, v němž je napsán, limeriky anglické jsou zpravidla psány [[amfibrach]]em či [[anapest]]em. Limeriky obvykle spojuje především hravost a snaha pobavit autora i čtenáře.
Krom pevného počtu veršů a rýmového schématu pro tvorbu limeriků závazné [[norma|normy]] neexistují, přestože se takové tendence objevovaly a objevují, obsahové (Gershon Legman prosazoval pro limerik podmínku obscénnosti) či formální (předpisující metrum či počet stop ve verši). Někteří learovští tradicionalisté někdy uváděli, že [[archetyp]]ální ''kanonický limerik'' v prvním verši prezentuje [[protagonista|protagonistu]], definuje jej kvalifikačním adjektivem a [[domicil]]em coby rýmovým slovem, v druhém verši popisuje protagonistovu aktivitu, ve třetím a čtvrtém verši [[pointa|pointuje]] a pátý verš je již pouze variantou verše prvního, včetně totožného rýmového slova. Faktem ovšem je, že tato [[kritérium|kritéria]] ve skutečnosti nesplňují ani mnohé limeriky samotného Edwarda Leara (27, 30, 58, 83, 105...).
==Varianty==
Limerik je především limerikem. Svá označení však nacházejí i některé specifické typy limeriků; limeriky předlearovské tak někdy bývají označovány jako ''protolimeriky'', je znám i ''metalimerik'' (limerik o limerik), ''autolimerik'' (limerik autora sama o sobě), ''reminilimerik'' (limerik citující v jednom verši jiného autora), ''reverselimerik'' (schématu a-b-b-a-a, který se dá po verších číst shora dolů i naopak), a ''antilimerik'' (porušující počet veršů či rýmové schéma). Zcela svébytným je pak Merrittův slavný Pelikán, se slovními hříčkami půvabnými a specifickými tak, že do češtiny zůstal nepřeložen ani po víc než století.
:''„Cur me, mea cura, Iolantha,''
:''spernis miserum?“ — „Tibi quanta''
:''et quam sapiens''
:''est, Postume, mens!''
:''Sed non tua mentula tanta.“''
::::''(Macrobius, Saturnalia, ca 405)''
:''Sit vitiorum meorum evacuatio''
:''Concupiscentae et libidinis exterminatio,''
:''Caritatis et patientiae,''
:''Humilitatis et obedientiae,''
:''Omniumque virtutum augmentatio.''
::::''(Tomáš Akvinský, ca 1244)''
:''Což se mi, má milá hezká zdáš!''
:''Budeš-li tak hezká, až se vdáš?''
:''I ještě hezčejší,''
:''Můj nejmilejší,''
:''Vem si mě, vem si mě, uhlídáš.''
::::''([[Jan Jeník z Bratřic]], Písně starodávné lidu obecného českého, namnoze nezbedné a pohoršlivé, ca 1827)''
:''Nejlepší sherry mám pro přátele,''
:''aby byl každý z nich rozveselen.''
:''Oni však maj málo prachů,''
:''hospoda se blíží krachu,''
:''a já jsem smutný. Do prdele!''
::::(Sean O 'Tuama, básník a hospodský, Kilmallock, hrabství Limerick, ca 1754)''
:''Byl jeden dědeček v Szegedu,''
:
:
:
:
::::''(Edward Lear, překl. [[Antonín Přidal]])''
:''A wonderful bird is the pelican,''
:''His bill will hold more than his belican.''
:''He can take in his beak''
:''Food enough for a week.''
:''But I’m damned if I see how the helican.''
::::''(Dixon Lanier Merritt, 1910)''
:''Byl jeden starý muž s vousy,''
:''srandovní starý muž s vousy,''
:''ten měl veliké vousy,''
:''moc velké staré vousy''
:''ten směšný starý muž s vousy.''
::::''(John Morrison Clarke, 1967)''
:''Limerik je tou mojí formou,''
:''při práci nesvazuje normou,''
:''a mohu nově zachytit''
:''nadšení, představy i cit''
:''anebo bouři světobornou.''
::::''(Joel D. Ash, 1997)''
:''Byl jeden dědeček z Tokaje,''
:''sedával na vejcích kvokaje.''
Řádek 12 ⟶ 94:
:''vyseděl kuřátka,''
:''ten starý čipera z Tokaje.''
::::(Jiří Žáček, 2001)
:''Byl jeden dědeček ze Zábřeha,''
:''„přátele“ dělal si seda, leha,''
:''šlo mu totiž k duhu''
:''šťourat do soudruhů,''
:''divnému dědkovi ze Zábřeha.''
:::::''(Miroslav_Macek, 2011):''
[[Kategorie:Básnické formy]]
| |||