Karel VI. Schwarzenberg: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Život: lepší formulace |
úpravy, členění textu |
||
Řádek 5:
| velikost obrázku =
| popisek =
| rodné jméno = Karel Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Cyril Metoděj kníže ze Schwarzenbergu
| datum narození = [[5. červenec]] [[1911]]
| místo narození = {{flagicon|Rakousko-Uhersko}} [[Čimelice]], [[České království]], [[Rakousko-Uhersko]]
Řádek 49:
}}
'''Karel VI. Schwarzenberg''' (, německy ''Karl Friedrich Maria Joseph Johann von Nepomuk Cyrill Method Fürst zu Schwarzenberg'') ([[5. červenec|5. července]] [[1911]] [[Čimelice]] – [[9. duben|9. dubna]] [[1986]] [[Vídeň]]) byl [[Česko|český]] [[spisovatel]], významný [[heraldik]] a [[kníže]] z orlické větve rodu [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bojoval proti nacismu
| příjmení =
| jméno =
Řádek 63:
}}</ref>
Spisovatelské a publicistické činnosti se věnoval již před válkou, ale až v [[exil]]u rozvinul svoji práci naplno. Psal především [[Čeština|česky]], ale také [[Němčina|německy]] a [[Angličtina|anglicky]]. Část jeho práce však dodnes zůstává v [[rukopis]]ech. V mládí psal též pod pseudonymy ''Bojna'' či ''Středa''.▼
== Činnost ==
▲Jeho synem je český politik [[Karel Schwarzenberg]].
▲Spisovatelské a publicistické činnosti se věnoval již před válkou, ale až v [[exil]]u rozvinul svoji práci naplno. Psal především [[Čeština|česky]], ale také [[Němčina|německy]] a [[Angličtina|anglicky]]. Část jeho práce však dodnes zůstává v [[rukopis]]ech. V mládí psal též pod pseudonymy ''Bojna'' či ''Středa''.
== Život ==
=== Narození a dětství ===
Narodil se jako ''Karel Bedřich Maria Josef Jan Nepomucký Cyril Metoděj kníže ze Schwarzenbergu'', první syn Karla V. z orlické [[Sekundogenitura|sekundogenitury]] Schwarzenbergů a Eleonory roz. hraběnky [[Clam-Gallasové]] (vnučky [[Eduard Clam-Gallas|Eduarda Clam-Gallase]]). Již ve třech letech o svého otce přišel,
=== Vzdělání a činnost ===
Maturoval roku 1929 na pražském Akademickém gymnáziu. Dále studoval v Praze nejprve [[lesnictví]] na pražské technice a potom [[Historiografie|historii]] a [[heraldika|heraldiku]] u prof. [[Josef Pekař|Josefa Pekaře]].<ref name="ref5">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 110 ⟶ 113:
}}[Dále jen Čvančara, Hazdra a Vajskebr (2009).]</ref>
Ve 30. letech se zapojil do činnosti [[Vlajka (hnutí)|Hnutí za nové Československo]] (známé též jako ''Vlajka''). Prvorepubliková Vlajka byla hnutí československého nacionalismu a fašismu<ref>http://www.rukopisy-rkz.cz/rkz/gagan/jag/rukopisy/aktual/duch-1.pdf</ref>, vymezující se proti kapitalismu, marxismu a německému nacismu.<ref name="ref2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Putna
| jméno = Martin C.
Řádek 122 ⟶ 125:
| místo =
| jazyk =
}}</ref> Vystupovala i proti Židům, i když převážně umírněněji než nacisté.<ref>Karel VI. Schwarzenberg, in: Řád IV/1937</ref> <ref>PhDr Lukáš Petřík: Otec Karla Schwarzenberga byl členem fašistické Vlajky [http://beta.parlamentnilisty.cz/zpravy/Otec-Karla-Schwarzenberga-byl-clenem-fasisticke-Vlajky-260223]</ref>Po roce 1938 nastupující pronacistická garnitura Vlajky Schwarzenberga v době Mnichovské krize a bez jeho vědomí navrhla za svého kandidáta na novou hlavu státu. Schwarzenberg se od tohoto návrhu distancoval a
V době narůstající sudetoněmecké krize, která později vyústila v [[Mnichovská dohoda|mnichovskou dohodu]], zformuloval ''Prohlášení příslušníků historické šlechty'', které prezidentu [[Edvard Beneš|Edvardu Benešovi]] předala skupina 12 představitelů šlechtických rodů, vedená Karlovým nevlastním otcem Zdenko Radslavem Kinským.<ref name="ref4:18" /> Šlechtici se v prohlášení postavili za nedotknutelnost historických hranic českého státu a vyjádřili věrnost starých českých rodů [[Československá republika|Československé republice]] v době jejího ohrožení.<ref name="ref3">{{Citace elektronické monografie
Řádek 138 ⟶ 141:
}}</ref><ref>Votýpka, Vladimír, Příběhy české šlechty. Paseka 2001, s. 216.</ref>
=== V době nacistické okupace ===
Po obsazení zbytku [[Československo|Československa]] [[třetí Říše|nacistickým Německem]] v březnu 1939 se Karel VI. odmítl stát říšským občanem a dále se hlásil k české národnosti. Doložil to svým podpisem ''národnostního prohlášení české šlechty'', jehož hlavním autorem byl jeho bratr [[František Schwarzenberg]]. Prohlášení podepsalo navzdory nátlaku nacistů přes 80 českých šlechticů.<ref name="ref4:18" /> Karel VI. proto patřil mezi šlechtice, na jejichž majetek zastupující říšský protektor [[Reinhard Heydrich]] uvalil nucenou správu.<ref name="ref4:18" />
Řádek 144 ⟶ 148:
Dne 4. června 1945 byl zvolen předsedou Revolučního národního výboru v Čimelicích. Vedl ho téměř rok.<ref name="ref4:18" /> Po válce sice opět právoplatně převzal kontrolu nad veškerým svým majetkem, ale již v roce [[1948]] byl majetek orlické větve Schwarzenbergů zcela zabaven novým komunistickým režimem Československa.
=== Odchod po roce 1948 ===
V prosinci 1948, již delší dobu po komunistickém převratu, se Karel VI. a jeho manželka Antonie Schwarzenbergová s těžkým srdcem rozhodli pro odchod do rakouského [[exil]]u. Vedly je k tomu obavy před další perzekucí jejich rodiny.<ref name="ref4:18" />
Řádek 172 ⟶ 177:
}}</ref>
=== Konec života ===
Karel VI. zemřel [[9. duben|9. dubna]] [[1986]] ve [[Vídeň|Vídni]], aniž se dočkal [[Sametová revoluce|Sametové revoluce]] roku [[1989]] a kýžené možnosti trvalého návratu do vlasti.
Řádek 230 ⟶ 236:
* {{Citace monografie | příjmení = Med | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = | titul = Literární život ve stínu Mnichova (1938-1939) | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 340 | isbn = 978-80-200-1823-6}}
* {{Citace monografie | titul = Osobnosti - Česko : Ottův slovník | vydavatel = Ottovo nakladatelství | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 823 | isbn = 978-80-7360-796-8 | strany = 629}}
* Placák, Petr : Duch křesťanství a duch otroctví: Karel Schwarzenberg (1911–1987). 1. – 3. část. Střední Evropa 14,15,15, 1998, 1999, 1999, č. 85,86,87 s. 43–58; s. 107–120; s.
* Putna, Martin C. : Apokalyptismus v myšlení českého katolického exilu. Schwarzenberg – Chudoba – Preisner – Neuwirth. Soudobé dějiny 14, 2007, č. 2–3, s. 379–398.
* {{Citace monografie | příjmení = Putna | jméno = Martin C | odkaz na autora = Martin C. Putna | titul = Česká katolická literatura v kontextech : 1918-1945 | vydavatel = Torst | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 1390 | isbn = 978-80-721-5391-6}}
| |||