Vědomí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Wikicitáty}} do odkazů a s parametrem |
doplnění informace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Vědomí''' (od ''věděti'') je základní atribut bdělého života člověka a v různé míře i dalších živočichů. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí. Je zdrojem [[Vůle (psychická vlastnost)|vůle]] a volních aktů, rozhodování, a tudíž i jakýmsi ohniskem či středem lidské [[osoba|osoby]]. Vědomí ztrácíme ve spánku, v těžké nemoci a při úrazech mozku, je tedy na mozku závislé. V moderním chápání často nahrazuje starší pojem [[duše]], případně i "já". V [[lékařství]] se vědomí pokládá za protiklad bezvědomí, [[Spánek|spánku]] či [[hypnóza|hypnózy]].<ref name="mozek">KOUKOLÍK, František. ''Mozek a jeho duše''. Makropulos. Vydání první, 1995. ISBN 80-901776-1-1</ref>
Slovo vědomí lze použít také jako přechodné, ve spojení s předmětem: '''vědomí něčeho''' a "být si vědom" něčeho, což neznamená totéž jako vědět. Zahrnuje totiž také to, že člověk z určitého vědění vyvozuje praktické důsledky pro své jednání. Přirozeným předpokladem [[svoboda|svobody]] ve společnosti je, že všichni "jsou si vědomi" důsledků svých jednání, že si je přičítají a že za ně nesou odpovědnost. Lidé "nepříčetní", kteří toho nejsou schopni, musí být svěřeni cizí péči, případně dohledu.
| |||