Martin Gerbert: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: {{Infobox - osoba | jméno = '''Martin Gerbert''' | obrázek = Martin II Gerbert.jpg | popisek = Martin Gerbert | popisek = Martin Gerbert | citát = | datum narození = […
značka: možné subjektivní formulace
 
doplnění hesla (život a činnost)
Řádek 13:
 
== Životopis ==
[[Soubor:Dom zu St. Blasien.jpg|náhled|vlevo|Dóm svatého Blažeje]]
Narodil se jako ''Franz Dominikus Bernhard Gerbert von Hornau''. Vzdělání získal ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu v Breisgau]], [[Klingenau]] ve [[Švýcarsko|Švýcarech]] a v [[Řád sv. Benedikta|benediktinském]] [[opatství sv. Blažeje v Černém lese]], kde byl roku 1737 vysvěcen. V roce 1744 byl ordinován knězem a později jmenován profesorem, nejprve filosofie a později teologie. V letech 1754 až 1764 publikoval a řadu teologických traktátů, jejichž hlavním cílem se zdá být změna rigidního scholastického systému v souvislosti s učením [[Otcové církve|Otců církve]], zejména [[Svatý Augustin|svatého Augustina]]. V letech 1759 až 1762 cestoval do Německa, [[Itálie]] a [[Francie]], hlavně za účelem prozkoumání sbírek spisů v různých klášterních knihovnách.
Narodil se jako ''Franz Dominikus Bernhard Gerbert von Hornau''. Vzdělání získal ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu v Breisgau]], [[Klingenau]] ve [[Švýcarsko|Švýcarech]] a v [[Řád sv. Benedikta|benediktinském]] [[opatství sv. Blažeje v Černém lese]], kde byl roku 1737 vysvěcen. V roce 1744 byl ordinován knězem a později jmenován profesorem, nejprve filosofie a později teologie.
 
=== Vědecká činnost ===
Narodil se jako ''Franz Dominikus Bernhard Gerbert von Hornau''. Vzdělání získal ve [[Freiburg im Breisgau|Freiburgu v Breisgau]], [[Klingenau]] ve [[Švýcarsko|Švýcarech]] a v [[Řád sv. Benedikta|benediktinském]] [[opatství sv. Blažeje v Černém lese]], kde byl roku 1737 vysvěcen. V roce 1744 byl ordinován knězem a později jmenován profesorem, nejprve filosofie a později teologie. V letech 1754 až 1764 publikoval a řadu teologických traktátů, jejichž hlavním cílem se zdá být změna rigidního scholastického systému v souvislosti s učením [[Otcové církve|Otců církve]], zejména [[Svatý Augustin|svatého Augustina]]. V letech 1759 až 1762 cestoval do Německa, [[Itálie]] a [[Francie]], hlavně za účelem prozkoumání sbírek spisů v různých klášterních knihovnách.
 
V roce 1764 byl zvolen knížetem-opatem u svatého Blažeje, a své skvělé kvality prokázal jako vzorný panovník, jak jako opat, tak i jako kníže.
[[Soubor:Verhelst Gerbert 2 (cropped).jpg|thumb|Martin Gerbert, portrét od Egida Verhelsta v Allgemeine deutsche Bibliothek (1785)]]
Bádání v archivech během jeho cest v Martinu Gerbertovi probudilo vášeň pro historický výzkum, a opatství sv. Blažeje se za jeho vedení stalo význčným centrem methodických historických studií. Zde například [[Marquard Herrgott]] sepsal svůj spis ''Monumenta domus Austriacae'', jehož první dva díly byly pro druhé vydání editovány Gerbertem, jenž také publikoval ''Codex epistolaris Rudolphi I., Romani regis'' (1772) a ''De Rudolpho Suevico comite de Rhinfelden, duce et rege, deque ejus familia'' (1785) (o [[Rudolf Švábský|Rudolfu Švábském]]).
 
Gerbert se však zajímal zvláště o duchovní teologii, liturgiologii, a především liturgickou hudbu. V roce [[1774]] publikoval dva svazky ''De cantu et musica sacra'', v roce 1777, ''Monumenta veteris liturgiae Alemannicae'' a roku 1784 ''Scriptores ecclesiastici de musica sacra'' ve třech dílech, sbírku předních autorů o chrámové hudbě od 3. století po vynález [[nototisk]]u. Materiály pro svou práci shromáždil během svých cest, a ačkoli obsahuje mnoho textových chyb, jejich vydání mělo velký význam pro dějiny hudby v tom smyslu, že v nich zaznamenal texty, které by jinak byly pravděpodobně zničeny, či zůstaly neznámé. Jeho zájem o hudbu ho přivedl k blízkému přátelství s [[Christoph Willibald Gluck|Christophem Willibaldem Gluckem]].
 
=== Politická činnost ===
Jako [[říšský kníže]] byl Gerbert oddaný zájmům habsburského domu, jako benediktinský opat však nesouhlasil s církevní politikou císaře [[Josef II.|Josefa II.]] Ve [[Febronianismus|febroniánském hnutí]] brzy zaujal postoj zprostředkovatele, také díky jeho vlivu, který [[Johann Nikolaus von Hontheim|biskupa Hontheim]] jej přimělo k přehodnocení svých extrémních postojů. V roce 1768 bylo opatství sv. Blažeje zcela zničeno požárem, a to včetně knihovny a kostela. Nový velkolepý kostel, který byl roku 1783 vystavěn na spáleništi, byl až do svého opětovného vyhoření v roce 1874 připomínkou Gerbertova smyslu pro architekturu a zároveň vyjádřením jeho sympatií vůči [[Habsburkové|Habsburkům]].
 
Také na jeho žádost vznikl v podzemí kláštera mauzoleum pro [[Rakouské císařství|rakouská]] knížata pohřbená mimo Rakousko, jejichž ostatky sem byly slavnostně převezeny. Ve spojitosti s vysvěcením pohřebiště publikoval spis ''Historia Nigrae Silvae, ordinis S. Benedicti coloniae'' (3 díly, St Blasien, 1783). Gerbert, kterého si velmi vážili jak [[katolíci]] tak [[protestanti]], zemřel v [[opatství sv. Blažeje]] 3. května 1793.
 
==Reference==
{{překlad|en|Martin Gerbert|637029649}}
*[[Joseph Bader]], ''Das ehemalige Kloster St Blasien andund seine Gelehrtenakademie'' (Freiburg-im-Breisgau, 1874), containsobsahuje a chronologicalchronologický listseznam ofGerbertových Gerbert's worksprací.
*{{EB1911}}