Kalmykové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Odkazy: prohození pořadí
Řádek 42:
 
=== Carské Rusko ===
[[Soubor: Kalmyk Encampment.jpg|right|thumb|350px|Tábořiště Kalmyků za carského Ruska]]Spolu se zrušením chanátu byl zrušen titul [[chán]]a a místo toho zavedena funkce chánova zástupce. Tento titul byl svěřen náčelníku Turgutů, ovšem po porážce [[Pugačevovo povstání|Pugačevova povstání]] (1774), na jehož stranu se Torguté přidali, byl titul svěřen Dörvötům. Car [[Pavel I. Ruský|Pavel]] přiznal v r. 1796 Kalmykům stejná práva a povinnosti jako donským [[Kozáci|Kozákům]], mimo jiné povinnost vojenské služby, a v r. 1800 obnovil Kalmycký chanát. Po jeho smrti byl chanát zrušen (1803). Za [[Napoleonovo ruské tažení|vlastenecké války]] se jednotky kalmycké jednotkyjízdy, zčásti ještě vyzbrojené luky, zúčastnily [[Bitva u Borodina|bitvy u Borodina]] a následného tažení do Evropy, a dokonce slavnostní přehlídky vítězných vojsk v [[Paříž]]i.
 
Obyčejný život Kalmyků se rozdělením nijak nezměnil, nadále kočovali mezi Volhou a Donem, zimovali u Kaspického moře nebo u jezera [[Manyč-Gudilo|Manyč]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Pallas | jméno = Peter Simon | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Sammlungen Historischer Nachrichten über die Mongolischen Völkerschaften | odkaz na titul = | url = http://books.google.com/books?id=jnsIAAAAQAAJ| redaktoři = | vydavatel = Johann Georg Fleischer | místo = Frankfurt a Lipsko| rok = 1779 | měsíc = | den =| počet svazků = 2| počet stran = | kapitola = | url kapitoly = | strany = 122 - 123| svazek = 1| isbn = | jazyk = de}}</ref> Teprve v druhé polovině 19. století se začali usazovat a v r. 1865 založili [[Elista|Elistu]].
 
=== Občanská válka a vláda sovětů ===
[[File:Kalmyk people 1917.jpg|thumb|Kalmykové v okolí [[Volgograd|Caricynu]], [[1917]].]]