Juda Tadeáš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 1:
[[Soubor:Stjudethaddeus.JPG|thumb|300px|right|''Svatý Juda Tadeáš'' od [[Georges de La Tour]]]]
'''Svatý Juda Tadeáš''' byl jednímposledním ze dvanácti [[apoštol]]ů [[Ježíš Kristus|Ježíše]] Krista. V seznamech apoštolů je uváděnvždy pokaždéuváděn (srov. Mt 10,4; Mk 3,18; Lk 6,15; Sk 1,13). Zprávy, kteréale opouze něm máme, nejsou početné, s výjimkoujeden [[List Judův|listu Judův list]], který je mu připisován, a který je součástísoučást [[Nový zákon|novozákonního kánonu]]. Je uctíván jako světec zejména v arménské a pravoslavné církvi.
 
== Tradice ==
Zde tradiceTradice spojuje dvě různá jména: Zatímco jej totiž [[Matouš (evangelista)|Matouš]] a [[Marek (evangelista)|Marek]] nazývají jednoduše "Tadeáš" (u Matouše s příjmením "Lebeus") (Mt 10,3; Mk 3,18), [[Svatý Lukáš|Lukáš]] ho označuje jménem "Juda Jakubův" (Lk 6,16; Sk 1,13). Přízvisko Tadeáš je nejistého původu a bývá považováno buď za odvozeninu [[aramejština|aramejského]] ''"tadda'"'', což znamená "hruď", a překládalo by se tedy jako "velkodušný", anebo za zkratku [[řečtina|řeckého]] jména "Thedor, Theodotus".
 
Podle tradice byl Juda Tadeáš synem Alfea (Kleofáše) a jeho manželky Marie ([[Marie Kleofášova]]), která byla příbuznou [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]]. Jeho bratrem byl [[apoštol]] [[Jakub Alfeův|Jakub Mladší]].
 
== Písmo svaté ==
[[Jan Evangelista|Jan]] ve svém evangeliu zaznamenává jednu jeho jedinou otázku, s níž se obrátil na Ježíše během [[posledníPoslední večeře]]: "Pane, jak to, že se chceš dát poznat nám, a světu ne?" Ježíšova odpověď je hluboká a tajemná: "Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo a můj Otec ho bude milovat; příjdeme k němu a učiníme si u něho příbytek." (srov. J 14,22-23)
 
Judovi Tadeášovi bylo v minulosti připsáno autorství jednoho z [[List Judův|listů Nového Zákona]], jež bývají nazývány "katolické". To znamená, že není adresován určité místní církvi, ale širokému okruhu příjemců. List byl podle tradice napsán kolem roku [[65]].
Řádek 21:
 
== Patrocinium ==
Společné zasvěcení apoštolů sv. Šimona a sv. Judy Tadeáše nesly oltáře od pozdního středověku. Nejstarší český kostel jim byl zasvěcen v Praze Na Františku při špitálu řádu milosrdných bratří již v letech 1618-1620.
V 18. a v [[19. století]] byly na jeho přímluvu zvláštnímJudy způsobemTadeáše mnohokrát vyslyšeny prosby trpících a od té doby mnoho věřících začalo vidět v tomto apoštolovi zvláštního ochránce v beznadějných případech. Jenemocí patronem v těžkéa životní nouzinouze.
Jeho sochy stávají před vchodem do kostela nebo místo postranního oltáře, Juda bývá vzýván jako přímluvce zázračného uzdravení nemocných, například v řádových kostelech a špitálech [[kapucíni|kapucínů]] nebo [[Řád milosrdných bratří|Milosrdných bratří]]. V Praze je to barokní socha před vchodem do bývalého řádového kostela novoměstských kapucínů u sv. Josefa na Náměstí republiky.
 
 
== Ostatky ==
Ostatky Judy Tadeáše jsoubyly rozděleny. Podstatná část je uchováványuchovávána ve [[Bazilika svatého Petra|svatopetrskémSvatopetrské dóměbazilice]] v [[Řím]]ě. PoDalší tisíciletíostatky nenesljsou žádnýve kostelvěžovém Judovo[[relikviář]]i jméno.v Teprvepokladnici oddómu 19v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]]. stoletíTéměř začalotisíc mnoholet věřícíchnenesl vidětžádný vevropský apoštolovikatolický zvláštníhokostel ochránceJudovo ajméno, přímluvceoltáře vvšak beznadějnýchjsou případechčasté od 14.století.
 
Svátek sv. Judy Tadeáše je ve východní církvi slaven [[19. červen|19. června]], na západě spolu se svatým [[Šimon Kananejský|Šimonem Horlivcem]] se slaví jejich svátekspolečný slavensvátek [[28. říjen|28. října]].
 
== Odkazy ==
 
=== Literatura ===
* ''Lexikon der christlichen Ikonographie'', Wolfgang Braunfels (ed.), Band VIII - Ikonographie der Heilgen. Basel-Freiburg-Rom-Wien 1992, s. 547.
* {{Citace monografie | příjmení = Schauber | jméno = Vera | odkaz na autora = | příjmení2 = Schindler | jméno2 = Hanns Michael | odkaz na autora2 = | titul = Rok se svatými | vydavatel = Karmelitánské nakladatelství | místo = Kostelní Vydří | rok = 1997 | vydání = 2 | počet stran = 702 | isbn = 80-7192-304-4}}