Dekánská plošina: Porovnání verzí

Jedná se o geologicky velmi staré území ([[Platforma (geologie)|platformu]]), které bylo až do [[Mezozoikum|druhohor]] spojeno s [[Madagaskar]]em. Tvoří jej [[krystalické horniny]] (nejvíce [[žula|žuly]] a [[Rula (hornina)|ruly]]), které se objevují zejména na jihu, východu a severovýchodu. Tektonické pohyby celé oblasti v období [[Alpsko-himalájské vrásnění|alpsko-himalájského vrásnění]] přispěly k mohutným výlevům [[čedič]]ových láv v severozápadní části plošiny. [[Lávový příkrov|Lávové příkrovy]] jsou místy 1,8 až 2 km mocné a zabírají plochu ca 500.000 km². Jelikož výlevy měly přibližně stejný plošný dosah, vytvářejí [[Reliéf (geografie)|reliéf]] tabulových plošin (z geomorf. hlediska se jedná o platformní [[Vulkanismus|vulkanickou]] [[tabule|tabuli]]), jejichž rozdělením, vznikají [[stolová hora|stolové hory]] se stupňovitými stráněmi, tzv. [[Dekánské trapy]]. Okraje vyzdvižených a nakloněných ker se rozčlenilirozčlenily a získalizískaly vzhled pohoří, výrazných zejména při pobřeží - [[Západní Ghát]] (2 695 m n. m.), [[Východní Ghát]] (1 680 m nm). Na severu je Dekánská plošina ohraničená [[Hřeben (geomorfologie)|hřebenem]] [[Vindhja]] (881 m n. m).