Guido z Arezza: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Quido z Arezza nevynalezl moderní hudební notaci, on ji pouze zdokonalil. značka: editace z Vizuálního editoru |
+ infobox, doplnění textu, celkové úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
[[Soubor:Statue of Guido of Arezzo.jpg|thumb|120px|Guidův pomník v Arezzu]]▼
| jméno = Guido z Arezza
'''Guido z Arezza''', též '''Guido Aretinus''' nebo '''Guido da Arezzo''' či '''Guido Monaco''' nebo '''Guido D'Arezzo''' ([[991]]/[[992]] – [[1050]]) byl [[Řád svatého Benedikta|benediktinský]] mnich z italského městského státu [[Arezzo]] a přední středověký hudební teoretik. ▼
| obrázek = Guido_Aretino.jpg
| popisek = Guidův pomník ve Florencii
| popisek = Guido z Arezza
| citát = <nowiki></nowiki>
| datum narození = [[991]]/[[992]]
| místo narození = ? {{Vlajka a název|Itálie}}
| datum úmrtí = [[1050]]
| místo úmrtí = ? {{Vlajka a název|Itálie}}
}}
▲'''Guido z Arezza''', též '''Guido Aretinus''' nebo '''Guido da Arezzo''' či '''Guido Monaco''' nebo '''Guido
Zdokonalil moderní hudební [[Notace (hudba)|notaci]] používající (zpočátku jednolinkovou) [[Notová osnova|notovou osnovu]], která nahradila (bezlinkovou) [[neumy|neumatickou notaci]]. ▼
▲Zdokonalil
==Životopis==
[[Image:Guido van Arezzo.jpg|thumb|left|120px|Mnich Guido]]
Guido
Guido z Arezza, zvaný též mnich Kvido (Guido Monaco) byl významný [[Hudební teorie|hudební teoretik]] a je považován za zakladatele moderní hudební [[nota]]ce a zavedení [[Tetragram (notace)|tetragramu]] (čtyřlinkové notové osnovy), která nahradila předchozí [[Adiastematická notace|adiastematickou notaci]]. Jeho traktát ''[[Micrologus]]'' byl ve středověku druhým nejrozšířenějším pojednáním o hudbě po [[Boëthius|Boëthiových]] spisech.▼
Guido zemřel kolem roku [[1050]].
▲Guido se narodil kolem roku [[991]]<ref>Nedávné výzkumy datují ''[[Micrologus]]'' do roku 1025 nebo 1026. Protože Guido v jednom z dopisů napsal, že jej sepsal ve věku třiceti čtyř let, jeho datum narození se odhaduje na roky 991 až 992.</ref>. Místo jeho narození není jisté: [[Arezzo]], [[Ferrara]], [[Lido di Pomposa|Pomposa]], [[Talla]] jsou některé z míst, které si dělají nároky být jeho rodištěm. V letech 1026 až [[1032]] jej papež [[Jan XIX.]] pozval do Říma, aby mu své dílo vyložil. Zemřel kolem roku [[1050]].
== Nejvýznamější přínos Guida z Arezza ==
[[Soubor:Ut gueant laxis.png|thumb|První strofa [[Ut queant laxis|Hymnu sv. Janu Křtiteli]] ''Ut queant laxis''. Diastematické znázornění s tónovými hláskami nad textem a [[Solmizační slabika|solmizačními slabikami]] na okraji.]]
=== Čtyřlinková notace ===
Před Guidem z Arezza již existovala praxe dvou inek, žluté linky „C“ a červené linky „F“. Zpěvák pomocí těchto linek poznal, kde se nacházejí půltónové kroky jednotlivých tónin. Guidův přínos spočíval v tom, že mezi obě barevné linky vsunul jednu další, černou. Tím vznikl základ linkového systému s tericovým rozestupem, tak jak se používá i dnes.
Postupně přestal i tento systém dostačovat, a tak Guido navrhl doplnění o čtvrtou linku nad nebo pod dosavadní osnovou. V této čtyřlinkové podobě přečkal zápis [[gregoriánský chorál|gregoriánského chorálu]] téměř tisíc let a je možné jej prakticky používat dodnes.
Dalším rozšířením bylo nahrazení barevných linek [[Klíč (hudba)|notovým klíčem]] (C-klíč a F-klíč).
C-klíč: [[File:Cschluessel.svg|C-klíč]] Nota C se nachází na lince, na niž ukazuje šipka
F-klíč: [[File:Fschluessel.svg|F-klíč]] Nota F se nachází na lince, na niž ukazuje šipka
Systém s notovými linkami v terciovém rozestupu a klíče se prosadily a užívají se dodnes
=== Stupnice ===
Tehdejší stupnice používaná Guidem z Arezza ozančovala jen relativní výšku tónů a vznikla vývojem monochordových značek:
Γ A B C D E F G a ♭ (♮) c d e f g aa ♭♭ (♮♮) cc dd
Je zajímavé, že se zde vyskytují tóny '''b''' (jako [[b molle]]) a '''h''' (jako [[b durum]]). Ty tehdy nebyly nikdy užity v téže melodii, byly však nutné k umožnění změny základního [[hexachord]]u dosavadní melodie. To je zhruba srovnatelné s vývojem modulace v rámci "moderního" [[tartini]]ovského, respektive [[Hugo Riemann|riemannovského]] systému harmonie.
=== Systém hexachordů ===
Na základě zmíněných škál vyvinul Guido z Arezza šestitónové stupnice, tzv. [[hexachord]]y. Zvláštností těchto hexachordů bylo, že obsahovaly pouze jeden půltónový krok: mezi třetím a čtvrtým tónem. Pokud tyto hexachordy dosadíme do výše uvedené stupnice, získáme následující tři hexachordy:
Od C - A : tento hexachord se nazýval ''hexachordum naturale'', přirozený hexachord.
Von F - D (über das b; das h fällt weg): tento hexachord se nazýval ''hexachordum molle'', měkký hexachord.
Von G - E (über das h; das b fällt weg): tento hexachord se nazýval ''hexachordum durum'', tvrdý hexachord.
V rámci celé stupnice tak vznikne sedm vzájemně se překrývajících hexachordů.
== Spisy ==
Je autorem hudebně-teoretických spisů ''[[Micrologus]]'', ''[[Prologus in Antiphonarium]]'' a ''[[Epistola (Guido z Arezza)|Epistola]]'', považované za základní pojednání o hudbě středověku.▼
▲Guido
▲Je autorem následujících hudebně-teoretických spisů
*''[[Micrologus]] de disciplina artis musicæ''
*''[[Regulæ rythmicæ]]''
*''[[Prologus in Antiphonarium]]''
*''[[Epistola ad Michaelem]]''
==Reference==
| |||