Propojení tří příběhů je provedeno expanzí motivu tří bratrů z úvodní písně miniopery Šípková Růženka. Zatímco v původní miniopeře se nejstarší bratr nevzdává, zatímco role mladších dvou bratrů končí konstatováním, že „je to prostě zbytečný usilovat o slečny“, ve filmovém zpracování po prvotním společném neúspěchu rezignují všichni tři bratři, avšak následně jsou vysláni do světa znovu, a tentokrát putuje každý samostatně do jiné pohádky.
Do rámcující funkce expanduje z původní Šípkové Růženky též postava zlé sudičky, Báby z mokřin, ve filmůfilmu pojaté jako [[ježibaba]]. Zatímco v miniopeře stejně jako v klasické verzi pohádky je její motivace bez bližšího vysvětlení pojata pouze jako pomsta za to, že ji nepozvali, ve filmu je příběh rozšířen o téma léčby neplodnosti královského páru a zlá kletba v tomto kontextu je krutým, ale spravedlivým trestem za lehkomyslné zanedbání závazků plynoucích z [[asistovaná reprodukce|asistované reprodukce]], která je ve filmu symbolizována léčebným lektvarem od báby z mokřin. Přesto král zůstává ve filmu kladnou postavou, zatímco Bába z mokřin se v dalším ději mění v karikaturu samolibého zla, které je nejprve přelstěno a nakonec zničí samo sebe. S Bábou z mokřin se v úvodní části setkají i Tři bratři při své první cestě do světa, čímž Bába spolu s nimi překračuje rámec své domovské pohádky. Jinak na sebe jednotlivé pohádky navazují jen volně, například nejmladší bratr Matěj se stal královským myslivcem poté, co se jeho nejstarší bratr Jan ujal vlády.
