Moa: Porovnání verzí

}}

 

'''Moa''' byli obří nelétaví [[ptáci]], kteří žili na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]]. Na rozdíl od ostatních [[běžci|běžců]] neměli křídla. Z patnácti druhů lišících se velikostí je nejznámější ''[[Dinornis robustus]]'' a ''[[Dinornis novaezelandiae]]'', kteří dosahovali výšky asi 3,6 m a váhy 250 kg. V lesním [[ekosystém]]u Nového Zélandu patřili k dominantním [[býložravec|býložravcům]]. Hlavní součást jejich potravy tvořily listy, větvičky a ovoce.

 

Přestože se předpokládá, že moa vyhynuli kolem roku [[1500]], podle některých spekulací mohlo několik jedinců rodu ''[[Megalapteryx didinus]]'' přežívat v odlehlých oblastech Nového Zélandu do 18. či dokonce do 19. století.

V roce [[1839]] získal obchodník a nadšenec do historie přírody John W. Harris od jednoho z Maorů neobvyklou kost nalezenou na říčním břehu. Harris tento 15 cm dlouhý úlomek ukázal svému strýci Johnu Ruleovi, [[Sydney|sydneyskému]] chirurgovi, jenž ji následně poslal [[Richard Owen|Richardu Owenovi]], který tehdy pracoval u chirurgické společnosti v [[Londýn]]ě. Owen o nálezu informoval biology, anatomy a paleontology [[Britské muzeum|Britského muzea]].

 

Owen strávil zkoumáním kosti téměř čtyři roky. Předpokládal, že šlo o úlomek [[stehenní kost]]i velkého zvířete, byla však neobvykle lehká a netypicky strukturovaná.

 

Owen skeptické vědecké komunitě a veřejnosti oznámil, že se jedná o kost vyhynulého obřího ptáka podobného [[pštros]]ovi a pojmenoval jej ''[[Dinornis]]''. Přestože zpočátku se svou teorií sklízel výsměch, později se díky častým nálezům kosterních pozůstatků ptáků moa na Novém Zélandu ukázalo, že se nemýlil, a také se kostru moa podařilo zrekonstruovat.

 

== Odkazy ==