Koncem [[13. století]] byl majitelem hradu [[Holen z Vlčtejna]], přítel [[Záviš z Falkenštejna|Záviše z Falkenštejna]]. V první polovině [[14. století]] byli majiteli již [[Rožmberkové]],<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
Řádek 39:
| kapitola = Vlčtejn
| strany = 603
}}</ref> kteří původní dřevěný hrad přestavěli do dnešní podoby. Na hradě sídlil [[purkrabí]], který spravoval rožmberský majetek. Roku [[1421]] hrad ovládl [[Jan Žižka]] při své cestě na Plzeňsko, purkrabím byl ustanoven [[Vilém Kostka z Postupic]]. Po bitvě u [[Lipan]] ([[1434]]) byl purkrabím [[Svojše ze Zahrádky]]. Ale už od roku [[1446]] byl majitelem hradu [[Bedřich z Donína]], stoupenec [[poděbradská jednota|poděbradské jednoty]], a proto si [[Jiří z Poděbrad]] vybral hrad Vlčtejn pro schůzku se [[Strakonická jednota|strakonickou jednotou]], poraženou [[4. červen|4. června]] [[1450]] v [[bitva u Rokycan|bitvě u Rokycan]]. Na hradě se sešli [[9. červen|9. června]] a [[11. červen|11. června]] zde uzavřeli smlouvu známou jako vlčtejnská (či vildštejnská).
[[File:Vildštejn.jpeg|thumb|left|Lubomír Herc: Vildštejn (olej na plátně, 66 × 67 cm)]]
Vlčtejn koupil [[Jan Varlejch z Bubna]] ([[1514]]–[[1525]]) s městečkem [[Blovice]], ale zároveň jako majitel vystupuje [[Jan z Roupova]], který od Bedřicha z Donína koupil [[Spálené Poříčí]] a [[Žákavu]]. Syn Jana z Roupova [[Kryštof z Roupova|Kryštof]] prodal Vlčtejn [[Jan Hradištský z Hořovic|Janu Hradišťskému z Hořovic]]. Jeho dcera [[Markéta Karlova z Hořovic]] vlastnila i blízké [[Hradiště (Blovice)|Hradiště u Blovic]] a oba statky spojila. Manžel Markéty Karlovy z Hořovic, [[Petr Tobiáš Karel ze Svárova]], hlasoval pro [[Fridrich Falcký|Fridricha Falckého]] jako českého krále, a proto po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé Hoře]] mu byl hradišťánský statek [[Pobělohorské konfiskace|zkonfiskován]], ale pak byl vrácen jeho synům. Po jejich smrti získal statek [[Maxmilián Rudolf z Gutštejna]], manžel zemřelé dcery Kryštofa Rudolfa. Nový majitel neměl potomky, a tak statky získala jeho vdova [[Polyxena Kateřina Vratislavová z Mitrovic]], jež se znovu provdala za [[Jan Josef z Újezdce|Jana Josefa z Újezda]]. Po vymření rodu získali [[Hradiště (okres Plzeň-jih)|Hradiště]] a Vlčtejn [[Krakovští z Krakova]]. Roku [[1872]] přešel majetek do držení rodu [[Pálffyové|Pálffyů]].
