|
| místo úmrtí = Amsterdam
}}
Roku [[1608]] začal studovat na [[latina|latinské]] škole (gymnáziu) v [[Přerov]]ě, odkud v roce [[1611'611]] odešel na vysokou školu do [[Herborn]]u. Již při studiu začal pomáhat profesoru [[teologie]] a nejmladšímu členu profesorského sboru [[Johann Heinrich Alsted|Johannu Heinrichu (Janu Jindřichu) Alstedovi]] s pracemi na obecné [[encyklopedie|encyklopedii]]. Alsted se pro Komenského stal vzorem. Sám pak začal psát dvě velká díla: ''Poklad jazyka českého'', což měl být velký slovník, a dále encyklopedii ''Divadlo veškerenstva věcí''. Tato díla nedokončil. Roku [[1613]] Jan navštívil [[Amsterdam]], v té době vysoce rozvinuté město [[Evropa|Evropy]]. Odtud se vypravil na univerzitu do [[Heidelberg]]u v [[Německo|Německu]], kde ovšem strávil pouze jeden semestr. Poté se roku [[1614]] vrátil přes [[Praha|Prahu]] do Přerova, jako [[rektor]] latinské školy. ▼'''Jan Amos Komenský''', [[latina|latinsky]] '''Iohannes Amos Comenius''', {{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|'''Johann Amos Comenius'''}} ([[28. březen|28. března]] [[1592]] jihovýchodní Morava – [[15. listopad]]u [[1670]] [[Amsterdam]], [[Spojené provincie nizozemské]]) byl poslední [[biskup]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]] a jeden z největších českých myslitelů, [[filosofie|filosofů]] a spisovatelů.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čornejová | jméno = Ivana | odkaz na autora = Ivana Čornejová | spoluautoři = et al. | rok = 2008
| titul = Velké dějiny zemí Koruny české VIII: 1618–1683 | vydavatel = Paseka | místo = Praha – Litomyšl | isbn = 978-80-7185-947-5 | strany = 503}}</ref> Během svého života si získal renomé především jako pedagog, resp. teoretik [[Pedagogika|pedagogiky]] a autor mnoha spisů z tohoto oboru. Byl jediným tvůrcem originální, filosoficky ukotvené pedagogické soustavy v českých zemích,<ref>ČORNEJOVÁ, Ivana, et al. Velké dějiny zemí Koruny české VIII: 1618–1683. Praha – Litomyšl : Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-947-5. S. 357.</ref> zabýval se všeobecnou teorií výchovy, [[Didaktika|didaktikou]], vytvořil speciální metodiku výuky jazyků a sám sepisoval originální učebnice. Už za Komenského života si získaly mimořádnou oblibu jeho jazykové příručky ''Janua linguarum reserata'' ([[Dvéře jazyků otevřené]], známé jako ''Brána jazyků otevřená'') a ''[[Orbis pictus|Orbis sensualium pictus]]'' (Svět v obrazech). Komenský je považován za zakladatele moderní pedagogiky a vysloužil si přízvisko Učitel národů.
Literární odkaz Jana Amose Komenského, který byl coby nekatolík nucen od roku 1628 působit v exilu, je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla [[pansofie]] (vševěda), objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla [[Teologie|teologická]] i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem [[Labyrint světa a ráj srdce]].
== Životopis ==
[[Soubor:BirthplaceOfJAKUherskyBrod.JPG|thumb|Možné rodiště Komenského v [[Uherský Brod|Uherském Brodě]]]]
=== Dětství ===
Místo jeho narození není známo, jako pravděpodobná místa se uvádějí [[Uherský Brod]]<ref>[http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/komens.html Jan Amos Komenský] ve ''Slovníku českých filosofů'' na stránkách [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně]]</ref> (jak je uvedeno v [[Naarden]]u na náhrobní desce) nebo [[Nivnice]] (Komenský v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivnický, Nivanus, Nivnicensis<ref>[http://www.hradiste.cz/DDS/99/07/KULTUR.HTM#JJ ''Jak se žije v Nivnici'']</ref>). Občas se zmiňuje i [[Komňa]] (z čehož by mohlo vzniknout příjmení Komenský, Comenius), odkud pocházela otcova rodina.<ref>[http://www.mjakub.cz/index.php?idm=37 Muzeum J. A. Komenského]</ref> Jisté je, že se narodil na Moravě a Moravu celý život považoval za svou vlast. Například Clamores Eliae (Křiky Eliášovy) z druhé poloviny šedesátých let dedikuje „Milé matce mé vlasti, zemi moravské, jeden z věrných synů jejich…“. Jan žil s rodiči v Uherském Brodě (pocházel z měšťanské rodiny). Jeho otec Martin Segeš (orig. Szeges) († 1602–4), byl významným členem [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]], jeho matkou byla Anna Chmelová. Po smrti rodičů a dvou ze čtyř (Kateřina, Markéta, Ludmila a Zuzana) sester ([[1604]]) se o něj starala jeho teta ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]], kde začal studovat.
=== Studia ===
▲Roku [[1608]] začal studovat na [[latina|latinské]] škole (gymnáziu) v [[Přerov]]ě, odkud v roce [[1611]] odešel na vysokou školu do [[Herborn]]u. Již při studiu začal pomáhat profesoru [[teologie]] a nejmladšímu členu profesorského sboru [[Johann Heinrich Alsted|Johannu Heinrichu (Janu Jindřichu) Alstedovi]] s pracemi na obecné [[encyklopedie|encyklopedii]]. Alsted se pro Komenského stal vzorem. Sám pak začal psát dvě velká díla: ''Poklad jazyka českého'', což měl být velký slovník, a dále encyklopedii ''Divadlo veškerenstva věcí''. Tato díla nedokončil. Roku [[1613]] Jan navštívil [[Amsterdam]], v té době vysoce rozvinuté město [[Evropa|Evropy]]. Odtud se vypravil na univerzitu do [[Heidelberg]]u v [[Německo|Německu]], kde ovšem strávil pouze jeden semestr. Poté se roku [[1614]] vrátil přes [[Praha|Prahu]] do Přerova, jako [[rektor]] latinské školy.
=== Kněz a kazatel ===
V roce [[1616]] byl vysvěcen na kazatele a následně odešel do [[Fulnek]]u, kde působil jako rektor tamější školy a jako [[kazatel]] [[Jednota bratrská|Jednoty bratrské]]. Ve Fulneku poznal i svou první ženu Magdalénu Vizovskou, která měla žít v [[Třebíč]]i spolu se svým otcem, Komenský zde vykoupil věno své ženy v podobě domu na [[Jejkov]]ě.<ref name="zeny">{{Citace periodika
|
