Wikipedie

Specialita (právo): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
kvůli přesměrování
aktualizace
Řádek 1:
O kontravalentním vztahu '''speciality''' a '''subsidiarity''' se v [[právo|právu]] hovoří tehdy, upravuje-li [[právní předpis]] (případně jednotlivá [[právní norma]]) něco, co je obecněji upraveno jiným předpisem (jinou právní normou).
 
Příkladem je vztah [[Občanskýobčanský zákoník (ČeskoslovenskoČesko, 19642012)|občanského zákoníku]] a [[obchodnízákon zákoníko obchodních korporacích|obchodníhozákona zákoníkuo obchodních korporacích]] ohledně právní úpravy právnických osob: je-li určitá otázka v této oblasti upravena v obchodnímzákoně zákoníkuo obchodních korporacích, neuplatní se příslušné ustanovení v občanském zákoníku (obchodnízákon zákoníko obchodních korporacích je '''lex specialis''', zvláštní zákon, občanský zákoník '''lex generalis''', obecný zákon). Naopak schází-li taková úprava, uplatní se subsidiárně ustanovení občanského zákoníku.
 
Jiným příkladem je vztah zákona o [[přestupek|přestupcích]] a [[správní řád|správního řádu]]. Zákon o přestupcích např. nestanoví zvláštní pravidla pro předvolávání a výslech svědků, proto platí to, co určuje správní řád; naopak ustanovení § 21 odst. 1 správního řádu, z něhož vyplývá, že lze rozhodnout i bez jednání, se pro přestupkové řízení uplatnit nemůže, protože koliduje s ustanovením § 74 zákona o přestupcích, které konat ústní jednání v I. stupni nařizuje.
 
== Související články ==
* [[Kolizní pravidla]]
 
{{Portály|Právo}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Specialita_(právo)“