Československo-polský spor o Oravu a Spiš: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Hlavní kategorie: jako první, řadicí klíč; kosmetické úpravy |
m Robot automaticky nahradil text: (-[[Invaze do Polska| +[[Invaze do Polska (1939)|) |
||
Řádek 48:
Po vyhlášení samostatného [[Slovenský stát|Slovenského státu]] se začalo Slovensko po boku svého [[Nacistické Německo|německého]] spojence připravovat na znovuzískání území odstoupených Polsku. V [[srpen|srpnu]] [[1939]] překročila [[Wehrmacht|německá armáda]] řeku [[Váh]] a přemístila se pod Oravu, Spiš a [[Tatry]]. Na Slovensku započala protipolská kampaň a začaly otevřené přípravy na válku. Do slovenské armády byly povolány záložní ročníky a [[Hlinkovy gardy]] posílily slovenské pohraniční jednotky. Množily se pohraniční incidenty, slovenští gardisté přepadli tunely u [[Mosty u Jablunkova|Mostů u Jablunkova]] (tehdy součást polského záboru na Těšínsku v roce 1938) a [[Łupków|Lupkova]].<ref name="BŽ23">Borák, Žáček (1993), str. 23.</ref> [[22. srpen|22. srpna]] 1939 se v [[Bratislava|Bratislavě]] konala mohutná protipolská demonstrace s požadavkem návratu slovensko-polské hranice na starou zemskou hranici uhersko-haličskou, která vyvrcholila protižidovskými útoky. V noci téhož dne zfanatizovaný dav zdemoloval byt polského velvyslance v Bratislavě.<ref name="BŽ23"/>
[[Soubor:Slovak Republic 1939 45 Administrative Map.png|thumb|left|220px|Mapka správního rozdělení [[Slovenský stát|Slovenského státu]], včetně oblastí Oravy a Spiše, anektovaných Slovenským státem po [[Invaze do Polska (1939)|invazi do Polska]]]]
[[1. září]] 1939 časně ráno započal německý [[Invaze do Polska (1939)|útok na Polsko]]. Na úseku německého armádního seskupení „Jih“, kde útočila 14. německá armáda generála [[Wilhelm von List|Lista]], zaútočila i slovenská [[polní armáda „Bernolák“]] o síle třech [[divize|divizí]] a jedné rychlé skupiny (celkem bylo zmobilizováno 51 306 mužů).<ref>Kliment, Nakládal (2003), str. 80.</ref> Ze slovenských letišť startovala letadla [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]], bombardující [[Krakov]] a [[Varšava|Varšavu]]. Bojů se zúčastnily i tři slovenské letky – 39. a 45. stíhací letka a 16. pozorovací letka. Na polské straně naopak bojovala [[Legie Čechů a Slováků]], která se v Polsku zformovala jako součást československého zahraničního odboje. 18 vojáků slovenské armády padlo, 46 bylo raněno a 11 bylo nezvěstných.<ref>Kliment, Nakládal (2003), str. 83.</ref> Po ukončení bojů se v [[Zakopane|Zakopaném]] se konala přehlídka slovenských vojsk.<ref>Borák, Žáček (1993), str. 24 a 25.</ref>
[[21. listopad]]u 1939 byla podepsána slovensko-německá smlouva o vzájemných hranicích a sporné území Oravy a Spiše (včetně území přiřčeného Polsku v roce 1920) se stalo součástí [[Slovenský stát|Slovenského státu]]. Slovensko tak získalo území o rozsahu 770km<sup>2</sup> s 34 509 obyvateli. Konečná delimitace hranic proběhla v letech [[1941]] až [[1943]].<ref>Borák, Žáček (1993), str. 26.</ref>
| |||