Chorvatská válka za nezávislost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{věrohodné zdroje}}, -zbytečná šabl. |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 65:
'''Chorvatská válka za nezávislost''' (v Chorvatsku známa jako ''Domovinski Rat'' − Vlastenecká válka, nebo Válka za nezávislost) je název válečného konfliktu na území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] v letech [[1991]] až [[1995]]. Šlo převážně o konflikt mezi [[Chorvati|Chorvaty]] a chorvatskými (krajinskými) [[Srbové|Srby]]. Fakticky byla součástí první části [[Válka v Jugoslávii|jugoslávských válek]]. Překvapila svojí nebývalou krutostí, nebývalou od druhé světové války.
Již na konci zimy a na jaře [[1991]] začaly přerůstat dlouhodobé chorvatsko-srbské animozity v drobné ozbrojené srážky ([[Plitvice]],<ref>[http://www.hrvatski-vojnik.hr/hrvatski-vojnik/0282005/plitvice.asp Článek připomínající 14. výročí od první oběti války na stránkách hrvatski-vojnik.hr (chorvatsky)]</ref> [[Pakrac]],<ref>[http://www.nytimes.com/1991/03/03/world/belgrade-sends-troops-to-croatia-town.html?ref=croatia Dobová zpráva na portálu NY Times (anglicky)]</ref> [[Benkovac]], atp.). [[Sabor]] Republiky Chorvatsko vyhlásil [[25. červen|25. června]] [[1991]] nezávislost republiky na Jugoslávii.<sup><ref>Sabor Republike Hrvatske. ''Ustavna odluka Sabora Republike Hrvatske o suverenosti i samostalnosti Republike Hrvatske'' [online]. c2009 [cit. 1991-08-18]. Chorvatsky. Dostupný z WWW: <[http://www.sabor.hr/Default.aspx?art=15020 Hrvatski sabor]>.</ref></sup> Zároveň prohlásil Chorvatsko jako "stát Chorvatů" (do té doby byli Chorvati a Srbové rovnoprávnými konstitutivními národy Chorvatska). Nová ústava se rovněž odkazovala na Ustašovské Chorvatsko, což rovně podpořilo rozjitření nikdy nezahojených křivd z druhé světové války. Srbské obyvatelstvo, které bylo již po dobu několika měsíců naladěné protichorvatsky (a především proti nové nekomunistické politické elitě), zareagovalo podrážděně. Jeho přáním bylo setrvat především v rámci Jugoslávie. Chorvatské politické vedení si bylo vědomo toho, že může dojít k ozbrojenému střetu, avšak chorvatská [[teritoriální obrana]] neměla dostatek vybavení, aby tak mohla vyhlásit mobilizaci.
Po dlouhodobých přestřelkách v září [[1991]] vstoupila na území Chorvatska Jugoslávská lidová armáda. S její podporou Srbové tuto část země během několika měsíců trvající války ovládli. K významným bitvám patří [[Bitva o Vukovar|dobytí Vukovaru]] (srbské vítězství) a obléhání [[Dubrovnik]]u (chorvatské vítězství). Materiální škody, především v oblasti [[Slavonie]], byly ohromné a celá města byla zpustošena (těžce poškozen právě [[Vukovar]], dále rozsáhlá poškození [[Osijek]]u, který bombardovalo jugoslávské letectvo). Na podzim [[1991]] se fronta stabilizovala. Mezi oběma stranami bylo uzavřeno příměří, které měly kontrolovat jednotky [[Organizace spojených národů|OSN]] (nikdy nebylo 100% dodržováno) a [[Jugoslávská lidová armáda]] se pod mezinárodním diplomatickým tlakem stáhla. Území za frontovými liniemi fungovalo pod názvem mezinárodně neuznané [[Republika Srbská krajina|republiky Srbská krajina]] s hlavním městem [[Knin]] a prezidentem dr. [[Milan Martić|Milanem Martićem]]. Loajální bylo k srbsko-černohorské [[Jugoslávie|Jugoslávii]].
| |||