Starověká římská pěchota: Porovnání verzí

=== Keltský a etruský vliv ===

Kmeny vnitrozemské [[Itálie]] byly až do [[6. století př. n. l.|šestého století př. n. l.]] velice ovlivněny keltskou kulturou. Tento vliv se projevoval v mnoha oblastech římské kultury. Nejvíce bylo ovlivněno římské vojenství. Existují důkazy, že v římském vojenství té doby existovaly elitní řády vítězů a válečných kněží, kteří byli zasvěceni bohu války [[Mars (mytologie)|Martovi]].<ref name="Anglim28">Anglim, str 28.</ref> [[Výzbroj]] a [[výstroj]] římských vojáků také nesla značný keltský vliv. Římské [[meč]]e, stejně jako keltské, byly dlouhé přibližně 70 [[centimetr]]ů a sloužili spíše k sekání, než k bodání.<ref name="Anglim28"/> Pokud jde o římské [[přilbice]], [[štít]]y a [[brnění]], většina z nich byla napodobeninou keltských kusů. První římské armády byly zřejmě složeny ze skupin válečníků, kterým velel vždy nějaký šlechtic nebo výjimečně zkušený a udatný válečník. Tyto armády měly za úkol bránit své město před okolními kmeny a zároveň posouvat hranice na úkor jiných kmenů. Válečníci bojovali zřejmě jednotlivě a i když jejich úspěch byl často ku prospěchu většině, osobní zisk a sláva byly pro mnohé z nich motivací.<ref name="Anglim28"/> Tato organizace byla zastaralá a Řím se v té době netěšil velké úcty a ani velkých územních zisků. Kolem roku [[600 př. n. l.]] si [[Řím]] podrobili [[Etruskové]] a provedli zde vojenské reformy.

Etruskové byli značně ovlivněni [[Starověké Řecko|řeckou]] kulturou a používali [[falanga|falangu]] řeckého stylu, kterou zavedli i v Římě. Etruskové také zavedli [[všeobecná branná povinnost|všeobecnou brannou povinnost]]. Branná povinnost měla svůj počátek v době vlády etruského krále [[Servius Tullius|Servia Tullia]], který uspořádal římskou společnost do [[sociální třída|tříd]] odpovídajících bohatství a sociálnímu postavení jejich příslušníků. Lid byl rozdělen do tříd známých jako [[centurie]]. Každá ze tříd se v době války sama vybavovala v rozsahu odpovídajícímu jejich finančním možnostem. Příslušníci nejmajetnější třídy se vybavovali kompletním [[hoplít]]ským brněním<ref name="Anglim28"/>. Nejchudší třídy se vybavovaly praky a využívaly se jako prakovníci.<ref name="Anglim28"/> Styl boje byl stejný jako v Řecku. Falanga byla uspořádaná do osmi řad a falangisté byli vyzbrojeni [[kopí]]m, štítem, helmicí a brněním.