Občanství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava a doplnění sekce českého občanství
Řádek 39:
Oba tyto jevy se považují za nežádoucí.<ref name=":1" />
 
== Právní úprava občanství v ČRČeské republice ==
{{Podrobně|Státní občanství České republiky}}
O právní úpravě občanství vČeské ČRrepubliky pojednává hned několik [[Právní předpis|právních předpisů]]. Z [[Ústava České republiky|Ústavy České republiky]] lze zmínit tato ustanovení čl.&nbsp;12:
 
”Nabývání„''Nabývání a pozbývání státního občanství stanoví zákon.''“ a ”Nikdo„''Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.''. [[Listina základních práv a svobod]] k tomu v čl.&nbsp;42 odst.&nbsp;3 dodává, že ”pokud„''pokud dosavadní právní předpisy používají pojmu ”občan“"občan", rozumí se tím každý člověk, jde-li o základní práva a svobody, které LZPSListina přiznává bez ohledu na státní občanství.''
 
Mezi stěžejní zákony[[zákon]]y, které pojednávají o občanství, patří <u>Zákonzákon č.&nbsp;186/2013&nbsp;Sb., o nabývánístátním občanství České republiky, který nabyl účinnosti 1.&nbsp;ledna 2014 a pozbývánínahradil státníhotak občanstvídosavadní ČRzákon č. 186&nbsp;40/2013 1993&nbsp;Sb.</u>, kterýo nabylnabývání účinnostia 1.pozbývání lednastátního 2014občanství České republiky.
 
Jak Ústava ČR, tak Listina pracují s pojmem občanství jako s pojmem hotovým. Definici pojmu však provedl až [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] v odůvodnění svého nálezu z 13.&nbsp;září 1994, sp.&nbsp;zn. Pl.&nbsp;ÚS&nbsp;9/94 (publikován pod č.&nbsp;207/1994&nbsp;[[Sbírka zákonů|Sb.]]), a charakterizoval jej jako: „''časově trvalý, místně neomezený právní vztah [[Fyzická osoba|fyzické osoby]] a státu, který je proti vůli fyzické osoby zpravidla nezrušitelný, na jehož základě vznikají jeho subjektům vzájemná práva a povinnosti, spočívající zejména v právu fyzické osoby na ochranu ze strany státu na jeho území i mimo ně, v právu pobytu na jeho území a na právu účasti na jeho správě veřejných záležitostí. Povinností občana je především věrnost státu, závazek k jeho obraně, výkon určitých funkcí, ke kterým je povolán, a dodržování právních předpisů státu i mimo jeho území.''“ K tomu Ústavní soud ale zároveň dodal, že „''konkrétní obsah státního občanství je určen zákonodárstvím jednotlivého svrchovaného státu. Je výsostným právem státu určovat podmínky, za kterých se nabývá a pozbývá státní občanství.''“ Tím je řečeno zejména, že státní občanství je regulováno [[právní řád|právním řádem]] jednotlivého státu – vzniká, trvá i zaniká na základě práva.
 
Jak Ústava ČR, tak Listina, oba tyto dokumenty pracují s pojmem občanství jako s pojmem hotovým. Definici pojmu však provedl až [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] v odůvodnění svého nálezu z 13. září 1994 a charakterizoval jej jako: časově relativně trvalý, místně neomezený právní svazek (nebo vztah či [[status]]) [[Fyzická osoba|fyzické osoby]] a daného státu. Tím je řečeno zejména, že státní občanství je regulováno právním řádem jednotlivého státu – vzniká, trvá i zaniká na základě práva.
== Získání státního občanství ==
Obecně můžeme nabýt státní občanství následujícími způsoby: