Dalibor z Kozojed: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Pověsti: požadavek na zdroj ke zpochybnění hypotézy J.Svátka (mně se třeba jeví jako pravděpodobnější)
Svátkovu hypotézu například podrobně zpochybňuje již odkazovaný článek
Řádek 9:
Dalibor nebyl žádným mírným ochráncem utlačovaných. V [[Zemské desky|Deskách zemských]] v registrech soudu komorního jsou zapsány přesvědčivé důkazy toho, že ještě před svým uvězněním na Pražském hradě byl za svou nepoctivost dvakrát popohnán před soud, a to 14. října 1490, kdy jej žaloval jeho otec, že si z rodového majetku přivlastnil víc, než mu náleželo. Soud dal otci Alešovi za pravdu a Daliborovi nařídil, aby svému mladšímu bratrovi Janovi (nebo Ješkovi), předal díl, který mu nepatřil (koně, krávy, svině, obilí a jiné svršky). To Dalibor nesplnil, takže jej na soud poslal bratr Jan dne 13. listopadu téhož roku a Dalibor prohrál.
 
Dalibor využil vzpouru poddaných k tomu, aby si přivlastnil majetek Adama Ploskovského. V létě roku [[1497]] potom [[zemský soud]] [[Nález (právo)|nalezl za právo]], že ten, kdo příjme pod ochranu vzbouřené poddané, má být popraven, majetek a poddaní takto získaní mají být vráceni původnímu pánu.<ref name="Sedlák">{{Citace periodika | příjmení = Sedlák | jméno = Vlad. J | odkaz na autora = | titul = Nouze naučila Dalibora housti | periodikum = [[Naše řeč]] | odkaz na periodikum = | rok = 1944 | měsíc = | ročník = 28 | číslo = 8 | strany = | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3849 | issn =}}</ref> Tento nález se stal pro příště důležitým podkladem pro řešení deliktů vzpoury proti vrchnosti a dnes je známý jako [[Daliborův nález]], protože kvůli němu byl Dalibor uvězněn v známé [[Daliborka|Daliborce]] a 13. března 1498 odsouzen k smrti a ke ztrátě šlechtického titulu a nejspíš téhož dne na plácku mezi budovou purkrabství a [[Černá věž (Pražský hrad)|Černou věží]] popraven. Byl rytířského stavu, proto nebyl oběšen, ale [[kat]] mu srazil hlavu.
 
== Pověsti ==
Daliborův případ se stal v českých zemích velmi známý, a to nejen díky průlomovému nálezu mezi právníky, ale i mezi prostým lidem, zejména mezi kterými postupně vznikaly o Daliborovi dokonce [[pověst]]i, nejznámější je, že „nouze naučila Dalibora housti“ a její obměny. Známé zpracování podal [[Jan František Beckovský]] a poté velmi obdobně [[Alois Jirásek]] ve ''[[Staré pověsti české|Starých pověstech českých]]'', který Dalibora zachytil jako obránce chudých, prvního vězně v [[Daliborka|Daliborce]], houslistu-samouka, který se živil pomocí košíku spouštěného z okna, kam mu přispívali dojatí měšťané za jeho hudební produkci. Na námět legend o Daliborovi vznikla [[opera]] ''[[Dalibor (opera)|Dalibor]]'' od [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetany]].
 
Jiný výklad pověsti pochází od [[Josef Svátek|Josefa Svátka]], který se domníval, že housle bylo ve své době označení pro [[skřipec]] a Dalibor byl pomocí něho vyslýchán. Tento výklad není pravděpodobný, protože ani kruté středověké právo by u bezúhonných osob, natož potom šlechticů v podobných případech jako byl Daliborův nejspíše nepřistupovalo k užití [[právo útrpné|útrpného práva]] (delikt byl jasný).{{Fakt?}}<ref name="Sedlák"/>
 
== Reference ==