Ibrahim I.: Porovnání verzí

'''Ibrahim I.''' ([[5. listopad|5. listopadu]] [[1615]] – [[18. srpen|18. srpna]] [[1648]]) byl [[Osmanská říše| osmanským]] [[sultán|sultánem]] v letech [[1640]] -– [[1648]].

Na začátku své vlády se opíral o schopnosti svého [[velkovezír|velkovezíra]] Kemankeşe MustafuMustafy PašuPaši. Byla provedena měnová reforma, konsolidovala se ekonomická situace, snížily se stavy janičářů.

Po čtyřech letech vlády Ibrahima však byl velkovezír sesazen a zavražděn. Ibrahim již nenašel žádného schopnějšího velkovezíra, sám vládnout nedokázal. Čím dál více se dostával pod vliv svých konkubín v harému[[harém]]u.

V roce [[1645]] zajali maltézští korzáři loď prominentních [[hadždž|poutníků]] do [[Mekka|Mekky]]. RozzuřenýRozlícený sultán původně chtěl v odvetu vyhladit všechny křesťany v říši. Nakonec „pouze“ poslal křesťanské představitele do domácího vězení. Korzáři našli útočiště na ostrově [[Kréta]]. Ibrahim nařídil invazi na tento ostrov, tím se všakovšem dostal do války s [[Benátská republika|Benátkami]]. Benátčané všakv ní uštědřili Osmanům několik porážek a dokonce zablokovali úžinu [[Dardanely]]. Tím vznikl v Istanbulu hladomor a nedostatek vody.

Pro pokrytí válečných výdajů zavedl Ibrahim v zemi vysoké daně. Nakonec v srpnu 1648 došlo v Istanbulu k lidovému povstání vedenémvedenému [[janičáři|janičáry]]. Tehdejší [[velkovezír]] byl zabit davem. Ibrahim byl zatčen a krátce poté i popraven. Do povstání se zapojila i jeho matka, která po jeho smrti dosadila na sultánský trůn šestiletého Ibrahimova syna [[Mehmed IV.|Mehmeda IV.]] syna Ibrahima.