Coahuila y Tejas: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
m rozlišovače
Řádek 50:
== Vznik ==
 
V roce [[1821]], po [[Mexiko|Mexické]] válce za nezávislost Španělsko ztratilo kontrolu nad svými severoamerickými teritorii a byl zformován nový stát na bývalém území [[Nové Španělsko|Nového Španělska]]. V prvních dnech vzniku nového státu probíhali rozsáhlé diskuse, jestli se Mexiko má stát federální republikou, nebo konstituční monarchií. Nová [[ústava]] v roce [[1824]] ustanovila krajinu jako federální republiku s devatenácti státy a čtyři teritorii. Jedním z nových státu byl Coahuila y Texas, který spojil řídce osídlené španělské provincie Texas a Coahuila.<ref name="manchaca162" /><ref name="vazquez51">Vazquez (1997), p. 51.</ref> V mexické federaci byl stát nejchudobnějším.<ref>de la Teja (1997), p. 85.</ref> Území Coahuila y Tejas zahrnovalo hranice španělského Texasu ale nezahrnovalo území kolem [[El Paso|El Pasa]], které patřilo státu [[Chihuahua (stát)|Chihuahua]] a území kolem [[Laredo]], Texas, které bylo součástí mexického státu [[Tamaulipas]].<ref name="manchaca162">Manchaca (2001), p. 162.</ref>
[[Erasmo Seguin]], zástupce Texasu v mexickém Kongresu v období ústavních změn, původně zastával názor o samostatnosti pro Texas. Uvědomoval si skutečnost, že malý počet obyvatel a nedostatečné zdroje by nebyli zárukou správného fungování státu a kdyby Texas zůstal [[Teritorium|teritoriem]], federální vláda by měla povinnost pomáhat teritoriím. Protože Coahuila měla víc obyvatel, než Texas, obával se, že v kombinovaném státě by získala také větší vliv v rozhodovacím procesu. Zástupce z [[Coahuila|Coahuily]], Miguel Ramos Arizpe, byl rovněž přesvědčen, že jeho region je špatně připraven na skutečnost, aby se stal samostatným státem. Ramos Arizpe nebyl ochoten se spojit s okolními [[stát]]y, protože Coahuila v porovnání s nimi měla buď malý počet obyvatel, nebo slabší ekonomiku a byla by tedy slabším partnerem. Ramos Arizpe napsal dopis ayuntamientovi v [[San Antonio|Bexaru]] s varováním, že v případě, kdy se Texas rozhodne stát se teritoriem, ztratí své vlastnictví veřejné půdy v prospěch federální vlády. Tato skutečnost byla dostačující na to, aby přesvědčila Texasany aby se vzdali své [[opozice]] proti spojení s Coahuilou.<ref name="weber24">Weber (1982), p. 24.</ref>
Řádek 56:
== Přistěhovalectví ==
Federální [[Mexiko|mexická]] vláda neměla prostředky na vojenskou ochranu a osadníci si mohli zakládat vlastní ochranné oddíly, které by pomohli kontrolovat nepřátelské indiánské kmeny. [[Hranice|Hraniční]] region Texasu byl předmětem častých útoků kmenů Apačů a Komančů. V naději, že příliv osadníku by mohl zabránit [[nájezdNájezd (vojenství)|nájezdům]]ům, vláda liberalizovala [[Imigrace|imigrační]] politiku a osadníkům ze [[Spojené státy americké|Spojených Států]] bylo dovoleno usadit se v Mexiku.<ref name="manchaca164">Manchaca (2001), p. 164.</ref>
Státy byli zodpovědné za aplikaci Zákona o kolonizaci. Úřední místa v Saltille, hlavním městě Coahuila y Texas, byli za krátkou dobu obleženy spekulanty s půdou, kteří chtěli získat území v Texasu. Stát schválil v roce [[1825]] svůj vlastní Kolonizační zákon. Přistěhovalci a naturalizovaní občané podali přibližně 3420 žádostí o půdu, většina z nich byli [[Američani|Angloameričani]]. Jen jediný z dvacetičtyř empresarios, Martín De León usadil přistěhovalce z Mexika; ostatní empresarios přivedli osadníky většinou ze [[Spojené státy americké|Spojených států]]..<ref name="delateja88">de la Teja (1997), p. 88.</ref><ref name="manchaca199">Manchaca (2001), p. 199.</ref>