Halič: Porovnání verzí

Rakouská Halič zaujímala severní podhůří [[Karpaty|Karpat]] od horní [[Visla|Visly]] na západě až po horní [[Prut (řeka)|Prut]] na východě. Řeka [[San]] dělila Halič na západní část s  městem [[Krakov]], kterou obývají hlavně Poláci, a východní část s  městem [[Lvov]], kterou obývají hlavně Ukrajinci (s  početnou polskou menšinou -– kolem 20  %). Rozloha rakouské Haliče se v  průběhu dějin měnila:

* 1772–1775: 82  500 km²² (včetně okresů [[Nowy Targ]], [[Czorsztyn]] a [[Nowy Sacz]] zabraných Rakušany už v  roce 1770 – 5 2005200 km²²; polská [[Spiš]] zabraná Rakušany v  roce 1769 byla připojena bezprostředně k [[Uherské království|Uhersku]] jako autonomní provincie [[11 spišských měst]])

* 1775–1795: 93  000 km²² (připojena [[Bukovina (země)|Bukovina]])

* 1795–1809: 140  000 km²² (získána Západní Halič, zvaná také Nová Halič – severní Malopolsko a jižní [[Mazovsko]])

* 1809–1815: 83  000 km²² (ztráta Západní Haliče, oblasti okolo města [[Zamość]] a oblasti [[Tarnopol]]u)

* 1815–1846: 87  300 km²² (získána oblast Tarnopolu)

* 1846-18491846–1849: 88  500 km²² (získána [[Svobodné město Krakov|Krakovská republika]] – 1 1501150 km²²)

* 1849–1918: 78  500 km²² (Bukovina je odpojena jako samostatná provincie)