Světec: Porovnání verzí

Užití slova '''svatý''' či '''světec''' (z [[Praslovanština|praslov.]] ''*svętъ'' mocný, silný) v [[náboženství]] pro člověka nebo věc (mše svatá, svatý kříž, nejsvětější trojice) se v různých náboženstvích a náboženských společnostech liší. Obecně je ale chápáno jako označení někoho, kdo se blíží ideálu příslušníka daného náboženství, je v rámci něho následováníhodnýnásledování a uctívání hodný a určitým způsobem výjimečný či blízký Bohu a mohlo by se nahrazovat slovem ''boží''. V češtině se svatý zkracuje jako "sv." Na křesťanských zobrazeních jsou svatí často zpodobněni se [[svatozář]]í, což se shoduje s etymologií českého slova blízkou světlu, tj. záři.

Obecně, nenábožensky ''svatý'' znamená, že se jedná o osobu, věc, myšlenku, která je pravá, čistá, hodná následování a úcty, např. svatá slova, svatý muž, odkaz je nám svatý. V předkřesťanském Římě ''sacer'' znamenalo oddělený, odehnaný (do světa od pána, patrona, nechráněný zákonem) a ''homo sacer'' byl vyhnanec, psanec, bezdomovec.