Jaroslav I. Moudrý: Porovnání verzí

 

== Úspěchy zahraniční politiky ==

Již během bojů o trůn navázal Jaroslav kontakty se severní Evropou, kde hledal podporu zvláště u švédského krále [[Olaf I. Sköttkonung|Olafa I. Sköttkonunga]]. Roku 1019 se oženil s jeho dcerou [[Ingigerd]] (pokřtěna souzvučným jménem - Irina), o jejímž významném postavení na kyjevském dvoře vyprávějí severské ságy. Začlenění kyjevského knížete mezi křesťanské panovníky pak umožnilo Jaroslavovi navázat vztahy také s panovnickými dvory západních vládců, římské císaře nevyjímajíc, přestože jejich spojenecké vazby nebyly příliš pevné. Spojenectví uzavřel například s [[Konrád II. Sálský|Konrádem II.]] proti polskému králi [[Měšek II. Lambert|Měškovi II.]] nebo s [[Jindřich III. Černý|Jindřichem III.]] ve prospěch jeho vyhnaného syna [[Kazimír I. Obnovitel|Kazimíra I. Obnovitele]]. Politické domluvy doprovázely dynastické sňatky, které zrcadlí široké zahraničně politické spektrum Jaroslavových zájmů i stoupající mezinárodní prestiž jeho státu. Pro dva ze svých šesti synů získal nevěsty v německých šlechtických rodech, dalšího oženil se sestrou polského knížete Kazimíra I. Dcera Alžběta se provdala za norského krále [[Harald III. Hardrada|Haralda III. Krutého]], bohatého a slavného varjaga, který žil jistou dobu na knížecím dvoře v [[Kyjev]]ě, a především proslul jako velitel osobní gardy byzantského císaře. Její sestra Anna, původně určená pro císaře Jindřicha III., se jako choť [[Kapetovci|Kapetovce]] [[Jindřich I. Francouzský|Jindřicha I.]] stala francouzskou královnou, Anastázie měla za manžela uherského krále [[Ondřej I.|Ondřeje I.]] Jaroslavova vnučka [[Apraskija]] (v říši nazývaná Adelheid) se roku 1089 provdala za císaře [[Jindřich IV.|Jindřicha IV.]] a byla papežskou stranou zneužita v boji o investituru proti svému manželovi.