Muž, který sázel stromy: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
ewtgdfgdfgdfg značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
Verze 12027282 uživatele 188.175.225.4 (diskuse) zrušena |
||
Řádek 22:
| následující dílo =
}}
'''''Muž, který sázel stromy''''' je [[novela (literatura)|novela]] z roku [[1953]] o síle ducha od [[Francie|francouzského]] spisovatele [[Jean Giono|Jeana Giona]]. Byla přeložena do mnoha jazyků, včetně češtiny a slovenštiny. Podle příběhu byl natočen [[Muž, který sázel stromy (film)|stejnojmenný]] [[animovaný film]], patřící k nejlepším dílům světové kinematografie, a který znamenal přelom ve francouzském animovaném filmu
==
{{spoiler}}
Příběh je vyprávěn z pohledu mladého muže, který se vydává na pouť do pustých francouzských [[Alpy|alpských]] zákoutí. Zprvu popisuje bezútěšnost a nehostinnost těchto končin. Po několika dnech v pustině nemohl najít vodu a když už ztrácel naději, narazil na pastevce ovcí, který mu pomohl a u kterého pak přenocoval. Vyzařoval z něho klid a vyrovnanost. Jmenoval se Elzéard Bouffier.
I když pastevec mluvil jen málo, dozvěděl se od něj o stavu lidí, kteří žili ve zdejších roztroušených vesnicích. Samota a obtížnost života v té pustině je doháněla až k šílenství. Dozvěděl se od něj také, že pastevec kdysi žil na statku, než ztratil jediného syna a ženu. Od té doby žije sám v malém kamenném domě a sází stromy. Sázel je každý den, v pustině, kde předtím nebylo nic. Každým rokem jich vzešlo tak asi deset tisíc. Sázel [[Dub|duby]], [[Buk lesní|buky]] i [[Bříza bělokorá|břízy]].
Vyprávějící muž pak odešel a o rok později vypukla [[První světová válka|1. světová válka]], ve které bojoval pět let. Po návratu z vojny se rozhodl vypravit se opět do oněch krajů. Když se opět setkal s Elzéardem Bouffierem, zjistil, že už nechová tolik ovcí, ale má včely, protože ovce okusovaly mladé stromky, a také, že se vlastně o válku vůbec nestaral – sázel stromy. Díky jeho usilovné práci už rostl krásný [[les]], díky kterému se tam opět začala vracet vláha a život. I když se potýkal s mnohými zklamáními a nezdary (všechny vysazené javory uhynuly), ve své činnosti neochvějně pokračoval dál.
Postupem času si lidé z okolí zvykli na změny a přičítali je přírodě. Les se postupně rozrostl do několika desítek kilometrů a dokonce se na něj přišla podívat i úřední komise, která nakonec dala tento „přírodní les“ pod ochranu státu.
Řádek 37 ⟶ 41:
Příběh dokazuje, že skromností a vytrvalou a neúnavnou pílí dokáže člověk – jednotlivec velké věci – dosáhne užitečného naplnění svého života: pomoci přírodě a ostatním lidem.
==
* '''
== Původ příběhu ==
Ačkoli je příběh vyprávěn z první osoby jako vzpomínka, jedná se o fiktivní dílo. Giono sám byl za svého života rád, že se mu podařilo vytvořit tak živoucí postavu, jakou byl Elzéard Bouffier, a bavil se tím, že lidé věří, že skutečně existoval. Jeho dcera zas tvrdila, že se jedná o
''„Musím Vás zklamat, ale Elzéard Bouffier je fiktivní postava. Cílem bylo zatraktivnit stromy, nebo ještě lépe, zatraktivnit sázení stromů.“''
Řádek 49 ⟶ 53:
== Adaptace ==
* [[Kanada|kanadský]] animovaný film ''[[Muž, který sázel stromy (film)|Muž, který sázel stromy]]'' ([[1987]])
*
== Externí odkazy ==
| |||