Verze z 14. 9. 2014, 12:23 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m narovnání přesměrování ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 23. 11. 2014, 02:29 editovat zrušit editaci Vpe~cswiki (diskuse \| příspěvky) 124 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Jedním z důsledků velkého třesku je, že podmínky dnešního vesmíru jsou odlišné od podmínek v minulosti nebo v budoucnosti. Na základě tohoto modelu mohl [[George Gamow]] v roce [[1948]] předpovědět [[reliktní záření]], které bylo roku [[1960]] nakonec i objeveno a posloužilo jako důkaz potvrzující správnost teorie velkého třesku, vyvracející tak [[teorie stacionárního vesmíru\|teorii stacionárního vesmíru]]. Podle současných fyzikálních modelů byl vesmír před 13,78 miliardami lety ve formě tzv. počáteční singularity (která měla některé společné rysy i se [[gravitační singularita\|singularitou gravitační]]), v které byla měření [[čas]]u a [[délka\|délky]] bezpředmětná a teplota spolu s tlakem byly [[nekonečno\|nekonečné]]. Protože zatím neexistují žádné modely systémů s takovýmito charakteristikami, speciálně žádná [[Kvantová gravitace\|teorie kvantové gravitace]], zůstává toto období historie vesmíru nevyřešeným fyzikálním problémem. == Historie teorie == Řádek 23: == Stručný přehled průběhu == Na základě měření rozpínání vesmíru pomocí [[supernova\|supernov]] typu Ia, měření vlastností kosmického mikrovlnného pozadí a měření korelačních funkcí galaxií, jebylo odhadováno stáří vesmíru 13,7 ± 0,2 miliardy roků. Skutečnost, že se tato tři nezávislá měření ~~shodují~~shodovala, jebyla považována za silný důkaz pro takzvaný [[Lambda-CDM model]], který detailně popisuje podstatu součástí vesmíru. V roce 2013 sonda Planck přinesla pozorování, na základě nichž je vesmír starší, cca 13,8 miliardy roků. Raný vesmír byl homogenní a izotropně vyplněný vysokou energetickou hustotou. Přibližně 10<sup>-35</sup> sekund po [[Planckův čas\|Planckově času]] se vesmír exponenciálně zvětšil během období nazývaného [[inflace (kosmologie)\|kosmická inflace]]. Když se pak inflace zastavila, hmotné součásti vesmíru byly ve formě [[kvark-gluonové plazma\|kvark-gluonového plazmatu]], v kterém se všechny částice [[relativita\|relativisticky]] pohybovaly. S růstem vesmíru klesala jeho [[teplota]]. Při určité teplotě se začaly vázat kvarky a gluony, a tak [[baryogeneze\|tvořit]] [[baryon]]ová hmota. Díky fyzikálním nesymetriím se vytvořilo o něco více [[hmota\|hmoty]], než [[antihmota\|antihmoty]]. Hmota a antihmota povětšinou [[rekombinace\|rekombinovala]], a dnes tak pozorujeme jen ten malý zbytek hmoty, který už zrekombinovat nemohl. Řádek 112: === Stáří kulových hvězdokup === V [[1990–1999\|90. letech]] [[20. století]] se zjistilo, že pozorování [[kulová hvězdokupa\|kulových hvězdokup]] jsou neslučitelná s teorií velkého třesku. Počítačové simulace kulových hvězdokup, které souhlasily s pozorováními jejich [[hvězda\|hvězdných]] populací, ukazovaly, že kulové hvězdokupy jsou staré asi 15 miliard let, což je v rozporu s teorií velkého třesku, podle které vesmír vznikl před 13,78 miliardami let. Problém byl vyřešen o několik let později, kdy byly vyvinuty nové simulace, které zahrnovaly také ztrátu hmoty díky [[hvězdný vítr\|hvězdnému větru]]. Ačkoli je určování stáří kulových hvězdokup stále problémem, objekty jsou podle všeho ve vesmíru jedny z nejstarších.

Velký třesk: Porovnání verzí