Hra: Porovnání verzí

 

Podle křesťanské nauky o [[vtělení]] se Bůh - věčný [[Logos]] stává malým dítětem, které je chápáno jako svobodné a jako aktér hry. [[Ježíš Kristus|Ježíš]] klade podmínku „být jako dítě“ pro vstup do [[nebeské království|nebeského království]]. [[Církevní otcové|Církevní Otcové]] pohlížejí na smích jako na znak [[moudrost]]i. [[Órigenés]] nejednou píše, že opravdu moudrý člověk je jako [[dítě]], které se směje a hraje si ještě na márách svých [[rodič]]ů (''Comm. Matth.'' XIII, 16). [[Středověk]]ý teolog [[Petrus Cantor]] se ptá, zda se smál i [[Ježíš Kristus]], který na sebe podle křesťanství přijal vše lidské; pak totiž hra a smích musí patřit k podstatě člověka. [[Tomáš Akvinský]] přejímá [[Aristotelés|Aristotelův]] názor, že rekreace a veselá hra jsou pro život člověka nezbytné. [[Svatý Augustin|Augustinus]] může takto hovořit dokonce „o komedii života“, jiní autoři hovoří o „divadle světa“. Tento rozměr života jako hry či divadla představuje člověka jako nezávislého na [[osud]]u, nedeterminovaného zcela vnějšími okolnostmi, jako toho, který je schopen svobodně se rozhodovat a jednat, rozvíjet svou kreativitu.

 

== Společenské hry ==