Mentální reprezentace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: '''Mentální reprezentace''' ve filosofii mysli, kognitivní psychologii, neurovědě a kognitivní věda|kogniti…
(Žádný rozdíl)

Verze z 21. 11. 2014, 06:59

Mentální reprezentace ve filosofii mysli, kognitivní psychologii, neurovědě a kognitivní vědě je hypotetický vnitřní kognitivní symbol, jako reprezentace vnější reality světa nebo také je to mentální proces pracující s těmito symboly. Je to formální systém vytvářející konkrétní podobu určitých subjektů nebo určitého typu informací. </ref>[1]

Mentální reprezentace je mentální obraznost věcí, které právě nepůsobí na naše vnímání. V mysli máme často obrazy předmětů, událostí a prostředí, ve kterém se příběh odehrál. Ukažme si to na příkladu, kdyby jste byli požádáni rozpomenout se na oslavu narozenin, pravděpodobně byste si pamatovali účastníky, místo, kde se to odehrálo a věci, které jste tam viděli a pravděpodobně i vůně, které jste tam cítili. Tyto vůně ve chvíli rozpomínání nepůsobí na vaše smysly ani už nehledíte na ty věci, které tam byly, ale jste schopni si to představit. </ref>[2]

V současné filosofii v oblasti metafyziky jako například ve filosofii mysli a ontologii je mentální reprezentace jednou z převládajících cest vysvětlení a popisu původu myšlenky.

Mentální reprezentace (nebo mentální obraznost) umožňuje reprezentaci věcí, které jsme nikdy neprožili stejně jako věcí, které nikdy neexistovaly. [2] Představte si, že cestujete na místo, kde jste ještě nikdy před tím nebyli nebo si představte, že máte o jeden palec více. Tyto věci se nikdy nestaly a není ani možné, aby se uskutečnily, přesto nám náš mozek a mentální představivost nám umožňují si je představit. Přestože naše vizuální představivost nám spíše dovolí, abychom se na něco rozpomněli, mentální představivost může zahrnovat reprezentace v kterýchkoli smyslových orgánech, jako například ve sluchu, čichu nebo chuti. Kosslyn navrhuje, že některé obrazy pomáhají vyřešit určité typy problémů. Jsme schopni vizualizovat předměty, když se nás někdo na ně zeptá a mentálně je reprezentovat (propojit) v různé obrazy, abychom otázku vyřešili. [2]

Reprezentace schopnost a reprezentační teorie mysli

Reprezantace schopnost reprezentace je hlavní cesta umožňující přístup k vnější realitě. Další převažující filosofická teorie říká, že koncepty jsou zcela abstraktní objekty.[3]

Reprezentativní teorie mysli se pokouší vysvětlit původ myšlenek, konceptů a jiných mentálních obsahů v současné filosofii, filosofii mysli, kognitivní vědě a experimentální psychologii. V kontrastu k naivním teoriím neboli přímému realismu, reprezentativní teorie mysli předpokládá, že aktuální existence mentálních reprezentací, které se účastní jako zprostředkovatelé mezi pozorováním subjektu a objektem samým, zpracovává nebo jiné subjekty získané ve vnějším prostředí. Tito zprostředkovatelé slouží k reprezentaci objektů vnějšího světa mysli.

Na příklad, když někdo přichází a má dojem, že by podlaha potřebovala zamést, reprezentativní teorie mysli navrhuje, že on nebo ona formuje mentální reprezentaci, která popisuje podlahu a její stav.

Myšlenku reprezentativní teorie můžeme nalézt již u Thomase Hobbese a také byla dominantním tématem v klasickém empirismu. Pojem mentální reprezentace tehdy byly obrazy (často nazývané myšlenky nebo nápady) objektů nebo reprezentace určitých situací. Moderní přívrženci, jako například Jerry Fodor, Steven Pinker a mnoho dalších se domnívají, že systém reprezentací se skládá spíše z vnitřního monologu myšlenek. Obsah myšlenek je reprezentován v symbolických strukturách, které jsou analogické k přirozeným jazykům, ale na mnohem abstraktnější úrovni, ovládající syntax a sématiku stejným způsobem, jako přirozený jazyk.

Související články

Odkazy

  1. MARR D. Vision. A Computational Investigation into the Human Representation and Processing of Visual Information. Cambridge MA, USA: The MIT Press, 2010. ISBN 978-0262514620. (anglicky) 
  2. a b c STERNBERG R. J. Cognitive Psychology. [s.l.]: [s.n.], 2009. Dostupné online. ISBN 9780495506294. 
  3. MARGOLIS, Eric; LAURENCE, Stephen. The Ontology of Concepts—Abstract Objects or Mental Representations?. Noûs. December 2007, s. 561–593. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1468-0068.2007.00663.x. 

Další literatura

  • Henrich, J. & Boyd, R. (2002). Culture and cognition: Why cultural evolution does not require replication of representations. Culture and Cognition, 2, 87–112. Full text

Související články

Šablona:Philosophy of language Šablona:Philosophy of mind