Konrad Adenauer: Porovnání verzí

V květnu 1945 jej Američané znovu dosadili do úřadu vrchního starosty Kolína, v říjnu ho sesadili Britové. Od března 1946 předseda [[Christlich Demokratische Union Deutschlands|CDU]] v britské okupační zóně, předseda frakce CDU na sněmu [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severního Porýní-Vestfálska]], 1948 předseda parlamentní rady, 15. září 1949 zvolen prvním kancléřem [[Německo|SRN]]. Adenauerovým hlavním cílem byla integrace SRN do západoevropského politického a ekonomického systému. V hospodářské sféře se přikláněl k modelu sociálního tržního hospodářství [[Ludwig Erhard|Ludwiga Erharda]] a odmítal socializační tendence levého křídla CDU. Za důležitý cíl považoval vybudování nového vztahu k [[Francie|Francii]]. Jeho významnými úspěchy byl podpis [[pařížské dohody|pařížských dohod]] 23. 10. 1954, které znamenaly uznání plné suverenity SRN a její přijetí do [[Severoatlantická aliance|NATO]] (ratifikace 1955), ukončení válečného stavu se [[Sovětský svaz|SSSR]], navázání diplomatických styků a návrat válečných zajatců (1955) a začlenění [[Sársko|Sárska]] do SRN (1955). Udržoval blízký vztah k [[Charles de Gaulle|Ch. de Gaullovi]] a [[J. F. Dulles]]ovi. Na domácí scéně oslabila Adenauerovu pozici aféra vyvolaná zásahem policie proti listu [[Der Spiegel]]. V říjnu 1963 odstoupil z úřadu kancléře, ale předsedou CDU zůstal až do roku 1966. Následně připravoval edici svých pamětí.