Brandýs nad Labem: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Historie: Synagoga je již volně přístupná, opraveno.
Řádek 32:
Období značného rozkvětu a slávy zažíval Brandýs za [[císař]]e [[Rudolf II.|Rudolfa II.]], který zde často pobýval.<ref>Podrobněji viz BERÁNEK, Vladimír. Hospodářská proměna panství Brandýs nad Labem za Rudolfa II. ''Historický obzor'', 2005, 16 (9/10), s. 211-217. ISSN 1210-6097.</ref> Ten také 5. října [[1581]] povýšil Brandýs na [[město#Královská a věnná města|královské komorní město]]. Již roku [[1508]] obdrželo město budovu na náměstí pro sklad soli, v&nbsp;níž byla záhy zřízena [[radnice]] a přistavěna věž. Budova prošla mnoha úpravami ([[1742]]), ([[1839]]), na počátku [[20. století]] přestavěna do [[secese|secesní]] podoby a roku [[2009]] obdržela novou přístavbu. Novodobá freska na průčelí zpodobuje akt povýšení města Rudolfem II. Původní jednoocasý lev ve znaku města (asi [[Páni z Michalovic|pánů z&nbsp;Michalovic]]) byl již roku [[1670]] nahrazen českým dvouocasým lvem.
 
Od 1. poloviny [[16. století]] sídlila ve městě také významná židovská obec, vzrůstající až do [[19. století]], kdy tvořila 6% obyvatel. V ulici Na Potoce se nachází synagoga z roku 1829. Byla postavena na místě starších synagog zničených požárem (první synagoga je ve městě doložena roku 1515, druhá synagoga byla postavena po roce 1657 a třetí po požáru roku 1787). V současné době neníje přístupná.přístupna Připravuje se její rekonstrukce ke kulturním účelůmveřejnosti. Zdejší židovský hřbitov patří k&nbsp;nejstarším u nás.
 
Městu se nevyhnuly ani [[válka|válečné]] útrapy a [[požár]]y. Nejtěžší zkouškou byla [[třicetiletá válka]], kdy byl zámek obsazen [[Sasko|Sasy]] i [[Švédsko|Švédy]] a město bylo pustošeno. Největší [[požár]] postihl Brandýs roku [[1828]], kdy shořela valná část [[dům|domů]] včetně [[judaismus|židovské]] [[synagoga|synagogy]].