Verze z 31. 10. 2014, 12:57 editovat Karpi (diskuse \| příspěvky) 52 editací m jěště přidán odkaz. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 11. 2014, 23:24 editovat zrušit editaci Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací chyba (čl. 76 citované úmluvy) Přejít na další porovnání →
Řádek 10: Okraj šelfu může být proti pevninskému svahu ohraničen tektonicky ([[kontinentální svah]]y např. u pacifického pobřeží [[Amerika\|Ameriky]]), [[korálový útes\|korálovými útesy]] (v tropických a subtropických částech světového oceánu), [[solný diapir\|solnými diapiry]] ([[Mexický záliv]]), může být formován glaciální erozí a akumulací (v polárních oblastech) či tvořen říčními náplavy ([[říční delta\|deltovými]] sedimenty). Podle [[mořské právo\|mořského práva]] má nad zdroji v ~~[[Pobřežní moře\|pobřežních vodách ]] kontinentálního~~kontinentálním šelfu (maximálně ale do ~~200~~350 námořních mil ~~(cca 370 km)~~ od pobřeží podle čl. 76 [[Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu\|Úmluvy OSN o mořském právu]]) právo stát, který šelfu přiléhá. Celkově šelfy zabírají 8 % dna [[světový oceán\|světového oceánu]]. Kdyby došlo k připočtení rozlohy šelfů k rozloze kontinentů, byl by poměr zastoupení zemského povrchu na 35 % (kontinenty tvoří 29,2 %). Využití šelfu je v centru pozornosti [[oceánografie]] z důvodu, že se zde nachází zásoby mnoha nerostných surovin (hlavně [[ropa]] a [[zemní plyn]], dále rýžoviska různých minerálů, ložiska fosforitů apod.).

Kontinentální šelf: Porovnání verzí