Smazaný obsah Přidaný obsah
revert
Řádek 23:
Podle občanského soudního řádu nemohou soudy vykonávat pouze ta rozhodnutí, která se primárně vykonávají ve správní nebo daňové exekuci. Návrh na zahájení výkonu rozhodnutí se podává k místně příslušnému [[okresní soud|okresnímu soudu]], který po odstranění případných vad návrhu [[usnesení (soud)|usnesením]] výkon rozhodnutí nařídí, přičemž v tomto usnesení zároveň rozhodne i o jeho nákladech, které se pak v rámci nařízeného výkonu také vymůžou. Soud, který výkon rozhodnutí nařídil, se zároveň postará o jeho provedení.
 
V&nbsp;každé věci může oprávněný navrhnout jen jeden způsob výkonu rozhodnutí. Vybrat si může podle toho, zda jde o vymožení povinnosti zaplatit peněžitou částku (''exekuce na peněžité plnění''), nebo o vymožení jiné povinnosti (''exekuce na nepeněžité plnění''), což je základní dělení i u dalších druhů exekucí. U peněžitého plnění to mohou být srážky ze mzdy, přikázání [[pohledávka|pohledávky]], správa [[nemovitá věc|nemovité věci]], prodej movitých věcí nebo nemovitostí, postižení [[obchodní závod|závodu]] nebo zřízení soudcovského [[zástavní právo|zástavního práva]] k &nbsp;nemovitým věcem. Nepeněžitá povinnost se vymáhá [[vyklizení]]m, odebráním věci, rozdělením společné věci nebo provedením prací a výkonů.<ref>§&nbsp;258 o.&nbsp;s.&nbsp;ř.</ref><ref group="pozn.">Jestliže nelze vymáhanou nepeněžitou povinnost realizovat vyklizením (nemovitosti), odebráním nebo rozdělením věci, přichází do úvahy jen provedení prací a výkonů. Ty se podle §&nbsp;350 a 351 [[občanský soudní řád|o.&nbsp;s.&nbsp;ř.]] rozlišují na práce, které může provést i někdo jiný než povinný, a na další práce a jiné povinnosti. První způsob exekuce spočívá v tom, že práci provede oprávněný nebo jiná osoba a povinný má následně povinnost provedenou práci zaplatit (v případě nezaplacení následuje standardní exekuce na peněžité plnění), druhý způsob v ukládání pokut k&nbsp;donucení ke splnění povinnosti, které jsou následně také vymáhány.</ref>
 
Soudní výkon rozhodnutí končí především vymožením pohledávky oprávněného a nákladů tohoto výkonu, lze ho však ještě předtím zastavit ze zákonem stanovených důvodů, jako je např. neexistence vykonatelného exekučního titulu, již splněná vymáhaná povinnost nebo nedostatek exekučně postižitelného majetku. O zastavení rozhoduje soud i bez návrhu.
Řádek 40:
 
=== Daňová exekuce ===
Daňová exekuce slouží pouze k vymáhání daňových nedoplatků a nedoplatků na pokutách, udělených v daňovém řízení. Vymáhajícím orgánem a zároveň v pozici oprávněného je správce daně, tedy [[finanční úřad]], který kromě využití tohoto typu exekučního řízení může podat i návrh na provedení exekuce prostřednictvím soudního exekutora. Právní úprava daňové exekuce je obsažena v [[daňový řád|daňovém řádu]] a [[Specialita (právo)|subsidiárně]] se využívá [[občanský soudní řád]]. Exekučním titulem je zde vykonatelný [[výkaz nedoplatků]], vykonatelné rozhodnutí ukládající peněžité plnění nebo vykonatelný [[zajišťovací příkaz]].
 
O zahájení daňové exekuce rozhodne z úřední povinnosti správce daně a to tak, že vydá vlastní ''daňový exekuční příkaz'', který může znít na provedení exekuce přikázáním pohledávky, srážkou ze mzdy nebo jiného příjmu, prodejem movitých věcí, prodejem nemovitostí nebo postižením jiných majetkových práv. Náklady této exekuce se vymáhají současně s vymáhaným nedoplatkem.
 
== Historie ==