Exekuce: Porovnání verzí

V&nbsp;každé věci může oprávněný navrhnout jen jeden způsob výkonu rozhodnutí. Vybrat si může podle toho, zda jde o vymožení povinnosti zaplatit peněžitou částku (''exekuce na peněžité plnění''), nebo o vymožení jiné povinnosti (''exekuce na nepeněžité plnění''), což je základní dělení i u dalších druhů exekucí. U peněžitého plnění to mohou být srážky ze mzdy, přikázání [[pohledávka|pohledávky]], správa [[nemovitá věc|nemovité věci]], prodej movitých věcí nebo nemovitostí, postižení [[obchodní závod|závodu]] nebo zřízení soudcovského [[zástavní právo|zástavního práva]] k&nbsp; nemovitým věcem. Nepeněžitá povinnost se vymáhá [[vyklizení]]m, odebráním věci, rozdělením společné věci nebo provedením prací a výkonů.<ref>§&nbsp;258 o.&nbsp;s.&nbsp;ř.</ref><ref group="pozn.">Jestliže nelze vymáhanou nepeněžitou povinnost realizovat vyklizením (nemovitosti), odebráním nebo rozdělením věci, přichází do úvahy jen provedení prací a výkonů. Ty se podle §&nbsp;350 a 351 [[občanský soudní řád|o.&nbsp;s.&nbsp;ř.]] rozlišují na práce, které může provést i někdo jiný než povinný, a na další práce a jiné povinnosti. První způsob exekuce spočívá v tom, že práci provede oprávněný nebo jiná osoba a povinný má následně povinnost provedenou práci zaplatit (v případě nezaplacení následuje standardní exekuce na peněžité plnění), druhý způsob v ukládání pokut k&nbsp;donucení ke splnění povinnosti, které jsou následně také vymáhány.</ref>